Dvojjazyčné cedule vyvolaly odpor zejména ve Vukovaru a jeho okolí, tedy v oblasti na východě Chorvatska, kterou v roce 1991 na počátku čtyřleté srbsko-chorvatské války dobyli Srbové. Právě z tohoto důvodu mnozí Chorvaté srbské nápisy odmítají a odvolávají se přitom na válečné křivdy a utrpení. Nicméně srbská menšina v tomto regionu tvoří více než 30 procent populace.
Cedule jsou strhávány
Nápisy v "chorvatské" latince a srbské cyrilici jsou ve Vukovaru a okolí povinné od začátku července, tedy od vstupu Chorvatska do Evropské unie. Příslušné cedule umístěné zejména na budovách úřadů a na veřejných místech však jejich odpůrci opakovaně strhávají.
Starosta Vukovaru Željko Sabo, který je sám válečným veteránem a byl v srbském zajetí, se pokusil před dvěma týdny situaci vyřešit kompromisním návrhem. Dvojjazyčné cedule by podle něj byly jen na státních institucích, nikoli na městských úřadech a na ulicích. Ale neuspěl, když sdružení válečných veteránů jeho návrh označilo za nepřijatelný.
Nový status města
Většina radních nyní odhlasovala změnu statusu Vukovaru a prohlásila ho "městem se zvláštním významem". Tento nový status podle nich znamená, že se na město nevztahuje zákon o menšinách vzhledem k útrapám a zničení, jež utrpělo při dobývání a okupaci srbskými silami.
Otázkou je, jak na rozhodnutí zareaguje vláda v Záhřebu. Tento krok totiž zjevně odporuje zákonům, které jsou nadřazeny předpisům obecních úřadů, ale také právním zásadám EU.
