Jedna dárcovská sms uživí rodinu po 3 dny, hlásí z Filipín humanitární pracovník

Kde se právě nacházíte?
Dneska jsem projížděl ostrovem Cebu a mapoval situaci na ostrově Bantayan, který leží západně od severního výběžku Cebu. Tam jsem strávil celý den, zjišťoval situaci a vezl první zásilku humanitární pomoci.

Jak dlouho již na Filipínách jste?
Jsem tady od středy večer, ve čtvrtek jsem byl v Cebu (hl. město ostrova Cebu, pozn. red.) a snažil se zkontaktovat místní organizace, které na dobrovolnické bázi dopravují pomoc. A dnes (v pátek) jsem jel s jednou z nich, která se organizuje při univerzitě v Cebu, právě na ostrov Bantayan a připojil k tomu naši zásilku, což bylo 250 balíčků s jídlem.

Jak na místě probíhá kooperace s ostatními humanitárními organizacemi?
To má na starosti kolega, který byl včera celý den v Manile a tam se snažil domlouvat s různými nevládními organizacemi a koordinovat pomoc, abychom pomáhali na různých místech a nepřekrývali se, zjišťovali potřeby lidí. Snažíme se koordinovat s podporou nevládních organizací Alliance2015, což jsou naši partneři, kterých je dohromady 7, ale zde působí včetně nás čtyři. Také absolvujeme schůzky, které svolává OSN na místním ministerstvu zdravotnictví, tam pomáhají s koordinací nás všech.

Když mluvíte v množném čísle, myslíte lidi z Člověka v tísni?
Ano, jsme tady aktuálně dva, kolega Petr Drbohlav, který je zde přes koordinaci, a já, v sobotu nás doplní ještě jeden kolega, který je šéfem mise v Afghánistánu, Thomas Harrison Principe.

Přeživší pózují s tabulkou se svými jmény. Fotografie jsou průběžně zveřejňovány, mají pomoci pátrání po příbuzných

Jste v kontaktu s ostatními českými organizacemi, třeba s Českým červeným křížem?
Tady působí filipínská pobočka Červeného kříže a i místní pobočka Adry, ale vím, že ve čtvrtek proběhla nějaká kooperace se zástupcem charity, takže s nimi v kontaktu jsme. Zatím jsme ale ve fázi, kdy zjišťujeme, kde je pomoc nejvíce potřeba, což teď děláme na ostrově Bantayan. Abyste si ale ten monitoring představili správně, my jeli na Bantayan zjistit, co ti lidé nejvíce potřebují, ale zároveň jsme už vezli humanitární pomoc, protože od kolegů již víme, že potraviny jsou potřeba všude. Rozhodně to není tak, že bychom to jen sledovali. Podobným způsobem budeme pravděpodobně pracovat i do budoucna.

Tisíce přeživších ztratilo domov. Muž v improvizovaném přístřešku

Jak v oblasti funguje doprava? Infrastruktura musí být tajfunem narušená.
Máte naprostou pravdu, dnes jsme vyráželi v 6 ráno s dobrovolníky při univerzitě v Cebu, kteří sehnali školní autobus. Ten byl až po sedačky plný humanitární pomoci, byly to především pytle s rýží plus těch našich 250 potravinových balíčků, takže jsme tři hodiny, které trvala cesta, seděli s kolegy na těch pytlích. Jeli jsme na sever, cesta byla průjezdná až k místu, odkud jezdí trajekt. Cesta na Bantayan trvá trajektem hodinu a půl. Co se cest na ostrově Bantayan týče, doprava je tam dost divoká, ale všechno jsme projeli. Jsou tam místa, kde jsou popadané palmy nebo dráty elektrického vedení na silnici, takže musíte opatrně. Klackem přehodit drát přes autobus, odtáhnout palmu a můžete dál.

Budete teď tedy působit na ostrově Bantayan, nebo se přesouváte jinam?
Já byl dnes tady a kolega na Cebu a dnes večer se sejdeme na Cebu a řekneme si, co jsme viděli, zažili, jaké jsou potřeby lidí, a podle toho určíme, kde budeme působit. Teď nedokážu přesně říct, kde budeme.

Vy jste tedy primárně zodpovědný za potravinovou pomoc?
Takto to rozdělené nemáme, ale týden po katastrofě jsou tu potraviny a voda nejvíc potřeba. To je informace, kterou si odvážím z Bantayanu, místní lidé nejvíce potřebují pitnou vodu, pokud tedy v té vesnici není hlubinný vrt, odkud by si čistou vodu mohli brát. A vzhledem k tomu, že je to malý ostrov, lidé nemají kde brát potraviny a vlastně ani nemohou nikam utéct. Popíši vám nevšední zážitek: na krajinu padla tma a my projížděli asi pěti menšími vesnicemi při pobřeží ostrova, kam tajfun udeřil jako první. Jedete vesnicí, ve které hoří třeba čtyři velké ohně, a ani jedna chatrč nestojí. Všechny jsou srovnané se zemí, jen uprostřed stojí kamenný kostel, který ale nemá střechu. Je to dost depresivní, protože lidé zůstávají u těch svých popadaných domů, žijí mezi troskama a spalují dříví z palem, které jim spadly na domy. Počítám tedy i s tím, že budeme lidem pomáhat nejen s jídlem a vodou, ale i s budováním přístřešků.

Voják pobízí přeživší k nástupu do letadla, jež je má evakuovat ze zničeného města Tacloban

Co všechno je v jednom potravinovém balíčku? Na kolik dní postačí pro jednu rodinu?
Záleží na velikosti té rodiny, ale sestavili jsme balíček tak, aby vydržel na dva až tři dny. Najdete tam rýži, tři balení nudlí, to je věc, kterou tu lidé hodně konzumují, pak konzervy s hotovým jídlem, krekry a pitnou vodu.

Suroviny na přípravu potravinových balíčků nakupujete přímo na místě?
Ano, děláme to tak vždycky, abychom zároveň podpořili místní ekonomiku. Nakupujeme přímo od výrobců nebo v supermarketech, stejně tak to dělají i kolegové z Alliance2015, kteří pro nás připravovali právě ty dnešní balíčky.

Jenom pro představu: když lidé z České republiky posílají dárcovské sms pro Člověka v tísni, jejchž hodnota je 30 korun, kolik takových DMS stačí na zakoupení jednoho balíčku?
Cena jednoho balíčku jsou zhruba 4 dolary, tedy 75-80 korun, takže pokud to chcete srovnat, za tři dárcovské sms koupíme jeden balíček, který uživí rodinu po tři dny.

Kdysi město, dnes trosky

Nadace Vodafone ale zároveň slíbila, že za každou DMS odeslanou na konto Člověka v tísni ze sítě Vodafone pošle ze svého dalších 30 korun.
To je pravda, pak to téměř vychází jeden balíček za jednu DMS z Vodafonu. Akce Vodafonu, respektive Nadace Vodafone mi v tomhle přijde hodně zajímavá. Akce platí až do prvního prosince. Partnerů Člověka v tísni je samozřejmě víc, ale většinou jde o jednorázové dary.

Ve čtvrtek k Filipínám dorazila americká letadlová loď George Washington, díky níž se má zásobování oblasti zrychlit. Na palubě má mimo jiné několik desítek vrtulníků, pociťujete tuto pomoc i ve vaší oblasti?
Na Cebu a Bantayanu to nepociťujeme, protože jsme zásobování z místních zdrojů. Americkou pomoc pocítí spíše lidé v Taclobanu a přilehlých oblastech, ale nestíhám sledovat zprávy, takže máte asi lepší informace než já.

Ostrov Cebu je hodně historický s množstvím chrámů, jak moc jsou poničeny památky?
Když jsme dnes jeli z Cebu na sever, měli jsme možnost to celé vidět. Největší zkáza začíná od města Bogo dále nahoru, hlavní město Cebu tajfun vůbec nezasáhl. Viděl jsem cestou dva kostely, který díky tomu, že jsou to poctivé kamenné stavby, přežily téměř bez úhony, ale neměl jsem čas to podrobně zjišťovat.