Ukrajina do EU chce. Ale zadarmo to nebude, prohlásil Janukovyč

Ukrajinský prezident ve Vilniusu prohlásil, že Kyjev v budoucnu dohodu podepsat chce, ale požaduje, aby unie podnikla "rozhodující kroky" směrem k vypracování a realizaci balíku hospodářské pomoci Ukrajině.

Jako kůl v plotě

"Bohužel se na poslední chvíli ukázalo, že Ukrajina je ponechána sama sobě, aby se potýkala s vážnými finančními a hospodářskými problémy," zdůvodňoval podle agentury Reuters ukrajinský prezident své rozhodnutí asociační dohodu nepodepsat na uzavřeném setkání s evropskými lídry.

Parafování asociačních dohod s Gruzií a Moldavskem, jež je předstupněm ke konečnému podpisu, je prvním významným pokrokem, kterého bylo dosaženo v projektu Východního partnerství, jenž vznikl v roce 2009 v Praze.

Summit ve Vilniusu

Původně měl být hlavním vrcholem setkání ukrajinský podpis dohody o přidružení, Kyjev ale před pár dny jednání přerušil, podle mnohých pod tlakem Ruska (více čtěte ZDE) . Někteří státníci marně doufali, že se jim podaří Janukovyče přesvědčit ještě na summitu ve Vilniusu.

Podle agentury DPA delegace ve Vilniusu naznačovaly, že do konečného podpisu asociační dohody s Ukrajinou by mohlo uplynout ještě několik let. Přitom ještě ve čtvrtek diplomaté hovořili o tom, že by se tak mohlo stát ještě počátkem příštího roku.

Rozhodnutí je na Kyjevě...

Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová v pátek zdůraznila, že EU usiluje o pevné vztahy s Ukrajinou, především pak hospodářské. Rozhodnutí však je na Ukrajině. "Dveře Evropské unie jsou otevřené," ujistila Ashtonová.

"Nakonec záleží na Ukrajině, jestli má odvahu ještě učinit jeden krok směrem k Evropě, a Evropská unie pak bude spolehlivým partnerem," prohlásila také německá kancléřka Angela Merkelová. "Ukrajina je klasickým příkladem země, která je silně provázaná s Ruskem," upozornila šéfka německé vlády.

Evropští politici ve Vilniusu. Vpravo ukrajinský prezident Viktor Janukovyč

Poukázala také na hospodářské problémy země, zvlášť pokud jde o dodávky zemního plynu. "Evropa dá v budoucnu k dispozici i plyn, pokud to Ukrajina bude chtít," ujistila Merkelová.

Evropská komise nedávno oznámila, že vyjednala dohodu zajišťující dodávky plynu z EU na Ukrajinu přes Slovensko, poznamenala k tomu DPA.

Na podporu podpisu asociační dohody s Ukrajinou před budovou, v níž se summit konal, se pokusila demonstrovat poloobnažená Ukrajinka. Poté, co vyskočila z automobilu a skandovala "Ukrajina do EU", zadržela ji policie. Úřady se domnívají, že jde o členku protestního hnutí Femen.

... nikoli na Rusku!

Na závěr summitu se předseda Evropské komise José Barroso pustil do kritiky Moskvy. Evropská unie podle jeho slov nepřipustí, aby Rusko vetovalo její vztahy s postsovětskými republikami. "Nemůžeme připustit veto třetích zemí" vůči naší vůli po sbližování s těmito státy, citovala Barrosa agentura AFP. Šéf Evropské komise dodal, že "období omezené suverenity v Evropě je minulostí".

"Nesmíme se podvolit vnějšímu tlaku, zvláště ne z Ruska," varoval Moskvu podle agentury AP neobvykle jasnými slovy také unijní prezident Herman Van Rompuy.

Pojem "omezená suverenita" byl za studené války součástí takzvané Brežněvovy doktríny, jíž se řídila sovětská zahraniční politika. Podle ní byla hrozba odklonu některé ze zemí sovětského bloku od socialismu záležitostí všech ostatních socialistických států. Sovětský svaz si tím prakticky vyhradil právo intervenovat v libovolné zemi. Doktrína ospravedlňovala také okupaci Československa v roce 1968 a Afghánistánu v roce 1979.

Demonstrující proevropští studenti

"Určitě tam tlak byl," přisadil si francouzský prezident François Hollande a dodal domněnku, že Moskva na Kyjev tlačila "hlavně prostřednictvím plynu". Kreml Ukrajinu od podpisu asociační dohody podle agentury AP odrazoval nabídkou půjček a slev a také hrozbou bolestných sankcí a obrovských účtů za plyn.

Hollande zdůraznil, že "partnerství zůstává otevřené, ale první ho musí chtít Ukrajinci". Francouzský prezident rovněž vyloučil, že by EU Ukrajině nabídla více peněz jako kompenzaci za ztráty, které by Kyjev utrpěl, pokud by se od něj Moskva odvrátila. "Nemůžeme - jak by se to líbilo ukrajinskému prezidentovi - trvat na takové rovnosti, zejména na trvání na tom, abychom Ukrajině zaplatili za to, že se připojí k asociační dohodě," prohlásil Hollande. "Ne, nebudeme platit," zdůraznil.

Musíme být akčnější, řekl Rusnok

Český premiér Jiří Rusnok poukázal ve Vilniusu na to, že velkou roli hraje z ukrajinského hlediska časový horizont. "Myslím, že krátký a střední horizont převážily v jejich zájmech nad horizontem dlouhodobým. A to se mi zdá být klíčový problém, proč k tomu očekávanému podpisu asociační dohody nedošlo," řekl.

Premiér ujistil, že postoj Česka se nemění - je nadále pro ponechání otevřených dveří jak Ukrajině, tak dalším východním partnerům. ČR podle něj chce být v tomto procesu aktivní a nabídla, že příští rok na jaře uspořádá v Praze konferenci, jež by "agendu Východního partnerství udržovala v chodu na pokud možno nejvyšší úrovni".

Další již naplánovaný summit Východního partnerství se má konat v Rize až v roce 2015.

Podle Rusnoka z nezdaru podpisu dohody o přidružení Ukrajiny plyne pro EU poučení. "Možná musíme být trochu akčnější v tom, co jsme schopni našim partnerům na východě nabídnout a jak rychle," uvedl.

Na druhé straně ale poukázal na nejistotu plynoucí z přístupu ukrajinského vedení.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč přijel do Vilniusu s pěti či šesti podmínkami, za kterých by údajně mohl Kyjev znovu o podepsání dohody uvažovat. Jenže i u nich je vzhledem k poslednímu vývoji nejistota, zda jde o podmínky poslední.

Připomněl také, že jednou z podmínek je, že se má jednat trilaterálně s Ruskem. To je ovšem pro Evropskou unii nepřijatelné. "My nejednáme o asociační dohodě s Ruskem," zdůraznil český premiér. Čtvrteční večeře hlav států a vlád, které se summitu účastnily, začala podle Rusnoka o téměř hodinu později právě kvůli intenzivním vyjednáváním na poslední chvíli s Ukrajinci. Přesvědčit se je ale nepodařilo.

"Pro mě nejlépe to vyjádřil (polský) prezident (Bronislaw) Komorowski, který velmi otevřeně na večeři řekl, že my jako Evropská unie samozřejmě nemůžeme slíbit, co mohou slíbit jiní, ale na rozdíl od nich to musíme splnit," popsal český premiér s tím, že i přes ukrajinský nezdar byla atmosféra na jednáních pozitivní. "Je na našich přátelích z Ukrajiny, aby se rozhodli. Nikdo nikoho nebude nutit. Ten zájem ze strany Evropské unie ale tady je," dodal.