Sněžný drak se potýká se značně tlustým ledem, který jeho postup zpomaluje, od ruské lodi byl však již na dohled a setkat by se s ní měl v sobotu nad ránem SEČ.
|
Ledoborec Sněžný drak jako první ze záchranných lodí dosáhl ledového pásu, který ruské plavidlo obklopuje. V pátek ráno byl od Akademika Šokalského vzdálen asi dvacet kilometrů, večer SEČ vzdálenost činila jedenáct kilometrů. Očekává se, že zbývající cesta k ruské lodi potrvá ještě asi dvanáct hodin.
Ledový příkrov obklopující plavidlo, jež se podle agentury Reuters nachází asi 2800 kilometrů jižně od města Hobart v australském státě Tasmánie, je mimořádně silný. Podle portálu theguardian.com činí tloušťka ledu v některých úsecích tři až čtyři metry, což čínskou loď zpomaluje na rychlost necelých 200 metrů za hodinu. Před špatnými podmínkami v oblasti již dříve varovala Andrea Haywardová-Maherová, mluvčí Australského úřadu námořní bezpečnosti, který záchrannou akci koordinuje.
Sněžný drak, jenž může přivolat na pomoc ještě francouzský ledoborec L'Astrolabe a australský ledoborec Aurora Australis, by měl ruské lodi prorazit cestu ledem tak, aby se zase dostala na volné moře, uvedl zpravodajský server BBC News. Jakmile se ledoborec k Šokalskému dostane, proláme kolem něj kruh, aby uvězněná loď mohla opět manévrovat. Poté Sněžný drak vědecké plavidlo vyvede na otevřené moře.
Vědci pokračují ve své práci
"Morálka je ale opravdu dobrá," řekl novinářům v telefonickém rozhovoru vedoucí výzkumné expedice Chris Turney, podle nějž vědci i za nepříznivých podmínek pokračují ve své práci, mimo jiné počítají ptáky v oblasti a skrz praskliny a vrty do okolního ledu měří teplotu a slanost mořské vody a fotografují podmořský svět.
Zatímco velká část vědců a turistů na palubě ruské lodi jsou Australané a Novozélanďané, posádka je převážně ruská, sdělila agentura Reuters.
Uvízlé plavidlo Akademik Šokalskij.
Vědecký tým Australasijské antarktické expedice, která odrazila od břehů Nového Zélandu 28. listopadu, má v úmyslu zopakovat sto let starou cestu legendárního australského výzkumníka Douglase Mawsona. Členové aktuální expedice provádějí obdobná měření a studie jako Mawsonova výprava, aby zjistili, jak se antarktické prostředí v průběhu uplynulého století změnilo. Pokud se podaří plavidlo z ledového zajetí vysvobodit, chce posádka v cestě pokračovat.
Akademika Šokalského postavily v roce 1982 pro sovětskou flotilu finské loděnice. Loď je sice pro plavbu v polárních oblastech uzpůsobena, mimo jiné je zesílen trup kvůli ledu, o klasický ledoborec se ale nejedná, poznamenal portál web.de.
Očekává se, že zbývající cesta k ruské lodi potrvá ještě asi dvanáct hodin.
