Šaron zemřel v telavivské nemocnici Tel Hašomer. Mluvčí nemocnice Šlomo Noj dnes před novináři oznámil Šaronův skon. "Klinika Šeba s žalem oznamuje odchod pana Ariela Šarona, který před hodinou zemřel. Jeho srdce dnes zesláblo a on v klidu odešel od rodiny, která byla vždy s láskou po jeho boku," řekl Noj. Jeho stav v době hospitalizace označil "za stav minimálního vědomí", při němž nekomunikoval.
Podle izraelských sdělovacích prostředků státní pohřeb připraví úřad nynějšího premiéra Benjamina Netanjahua. Tělo bude do pohřbu vystaveno v budově parlamentu. Šaron by měl být pohřben na svém venkovském sídle v Negevské poušti vedle své ženy Lily, která zemřela roku 2000. Do posledních chvil u jeho lůžka byli synové Gilad a Omri. "Odešel. Odešel v okamžik, který si vybral," řekl Gilad. U Šaronova lůžka se také střídali spolužáci a bývalí spolupracovníci.
Šaron byl 11. předsedou vlády a jednou z nejvýraznějších postav izraelské politiky. Netanjahu vyjádřil "hluboký smutek" nad Šaronovou smrtí a označil ho za "velkého bojovníka a vůdce". Řekl také, že Šaron "zůstane navždy zapsán v srdci národa".
Prezident Šimon Peres, který je o pět let starší než Šaron, o něm hovořil jako o "blízkém příteli". Byl pro něj nejenom "odvážný voják a státník, ale také jeden z největších obhájců Izraele".
Farmář, voják i premiér
Ministryně spravedlnosti Cipi Livniová na něj vzpomenula jako na "na farmáře, vojáka a premiéra, který se stal otcem velkého národa". "Nejvíc ze všeho to byl ale muž, kterého jsem měla ráda. V jeho objemném těle byl židovský duch, který si dělal starosti o Židy všude na světě," sdělila.
Vůdce opozice Isaak Herzog řekl, že Šaron uměl "změnit svůj názor a rozpoznat správnou cestu pro Izrael". Byl to prý "pravý sionista, na něhož se bude vzpomínat jako na odvážného vůdce. Ministr obrany Moše Jaalon se domnívá, že "Šaron byl především výjimečný vojenský velitel, který svůj život zasvětil Izraeli".
Palestinci na Šarona vzpomínají jako na zločince. Mluvčí palestinské protiizraelského Hamasu Samí abú Zuhrí řekl, že teď, "po odchodu tohoto tyrana Hamas ještě více věří ve své vítězství". "Náš národ dnes pociťuje velké štěstí s odchodem toho zločince, jehož ruce byly potřísněny krví našich lidí a našich vůdců tady i v exilu," řekl abú Zuhrí.
Ani zástupce Fatahu, tedy organizace, která s Izraelem na rozdíl od Hamasu vede mírové rozhovory, se netajil radostí. Džibríl Radžúb řekl agentuře AFP, že Šaron "byl zločinec, který nese odpovědnost za smrt (bývalého palestinského vůdce Jásira) Arafata. Doufali jsme, že ho bude soudit Mezinárodní trestní soud jako válečného zločince," prohlásil.
Kdo byl Ariel Šaron- Ariel Šaron se narodil jako Ariel Scheinermann 27. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. Mladý Arik se brzy přidal k tajné vojenské organizaci Hagana, zárodku budoucí izraelské armády.
- Po vzniku Izraele v roce 1948 rychle postupoval armádní hierarchií. Zúčastnil se všech arabsko-izraelských válek, ve kterých si vydobyl hodnost generála. Díky jeho vítězstvím v Šestidenní a Jomkipurské válce ho tisk překřtil na "krále Izraele" a "božího lva".
- Obklopen aureolou geniálního stratéga vstoupil do politiky a v roce 1973 stál u zrodu pravicové stranu Likud. Ve funkci ministra obrany si ale vysloužil i nové, nelichotivé přízvisko "Řezník z Bejrútu". Kvůli nepřímé odpovědnosti za masakr v libanonských uprchlických táborech Sabra a Šatíla v roce 1982 musel rezignovat.
- Nenáviděn Palestinci, ale populární v izraelské pravici pak vystřídal několik dalších ministerských postů. V roce 1999 se stal šéfem Likudu. Coby šéf opozice v roce 2000 podnikl kontroverzní návštěvu Chrámové hory, jejíž součástí je mešita al-Aksá, která je považována za jedno z nejsvatějších míst islámu. Právě po jeho návštěvě místa dlouhodobé palestinské protesty gradovaly a vypukla takzvaná druhá intifáda (povstání).
- V roce 2001 po úspěchu ve volbách se stal premiérem. Dlouholetý nepřítel Arabů se nakonec ve funkci stal překvapivou nadějí mírového procesu. Během druhé intifády zahájil jednání s palestinským vedením a nařídil zboření židovských osad v pásmu Gazy a stažení izraelských vojsk z oblasti.
- Proti jeho mírovým snahám se ale zvedla v jeho vlastní straně vlna kritiky. Šaron proto v roce 2005 z Likudu založil novou stranu Kadima (Vpřed).
- V prosinci 2005 prodělal lehkou mrtvici. V nemocnici podstoupil řadu vyšetření, během nichž lékaři přišli na srdeční potíže vyžadující operaci. Zákrok naplánovali na pátý leden následujícího roku a premiérovi nařídili, aby do té doby zůstal v klidu, pokud možno na lůžku.
- Jenže Šaron neposlechl. Hned, jak ho pustili, se vrátil k práci, a to se mu o necelé tři týdny později stalo osudným. Den před tím, než měl jít na zákrok, dostal těžkou mrtvici. Lékařům se sice podařilo během dvou dlouhých operací zastavit krvácení do mozku, ale kómatu nezabránili a Šaron zůstal na přístrojích.
- Mimochodem, mrtvici dostal tři měsíce před parlamentními volbami v roce 2006, které jeho nová strana vyhrála. Objevily se tehdy zvěsti, že podlehl kabalistické kletbě Pulsa diNura, kterou na něj kvůli zboření osad v Gaze a stažení izraelských vojáků seslali konzervativní rabíni.
- Za mozkovou příhodu však spíše mohla jeho obezita, vysoký krevní tlak a vysoká úroveň cholesterolu. Šaron byl vyhlášený jedlík a v jeho limuzíně nesměla chybět vodka, kaviár a luxusní doutníky. Snahy lékařů a přátel přimět ho k střídmějšímu zdravotnímu stylu byly marné.
- Ariel Šaron byl po mrtvici prohlášen za trvale neschopného zastávat post předsedy vlády a úřadujícím předsedou vlády se stal dosavadní vicepremiér Ehud Olmert. Noviny tehdy otiskly fotografie z mimořádného zasedání kabinetu s prázdným Šaronovým křeslem.
- Po téměř pěti letech v kómatu ho lékaři v listopadu 2010 převezli z lékařského zařízení Tel Hašomer u Tel Avivu na jeho farmu v Negevské poušti. Je zde pohřbena jeho druhá žena Lilly a Šaron si sem vždy přál odejít na odpočinek.
- Mnohokrát ho operovali, objevily se i náznaky, že by se mohl probudit. Jenže Šaronův stav se jen horšil. Jeden z nejvýraznějších izraelských politiků se už nikdy neprobudil.
|
