Titul získal Scheuer v Praze v roce 2004. Kromě Bavorska a Berlína je možné v ostatních spolkových zemích užívat jen českou zkratku "malého doktorátu", tedy PhDr., podotýká FAZ. Scheuer coby jeden z nejvyšších představitelů německé vládní strany slíbil, že kvůli pochybnostem už titul "doktor" před svým jménem napříště uvádět nebude.
Pochybnosti stran rigorózní práce
"Právní situace v Bavorsku a Berlíně je jednoznačná. Mohu podle ní uvádět titul bez dodatku. Jiné (spolkové) země podobné ustanovení jako Bavorsko a Berlín nemají. Abych zabránil téměř neproveditelné praxi při uvádění tohoto titulu, rozhodl jsem se ho propříště zcela vzdát," řekl Scheuer deníku Bild.
Kromě toho Scheuerova rigorózní práce podle německého tisku vykazuje formální nedostatky. Ve své práci prý převzal dlouhé pasáže z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniž by řádně uvedl zdroj.
Bavorský politik tvrdí, že při "detailním prověřování" podkladů pro svou rigorózní práci nenašel "žádný textový dokument Münsterské univerzity", ale ujistil, že tuto univerzitu požádá o informace týkající se autorství a data vzniku" textu.
Politikovu německy psanou rigorózní práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska v Německu vydalo nakladatelství Books on Demand ze severoněmeckého Norderstedtu. V tiráži figuruje autor jako "Dr. Andreas Scheuer, MdB".
Češtinu nepotřeboval, říká školitel
Vedoucí rigorózní práce, politolog Rudolf Kučera, listu Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že je "zcela normální", že Scheuer práci vyhotovil v němčině. Znalosti češtiny prý v takových případech nejsou vyžadovány a Scheuer navíc v Praze nenavštěvoval přednášky. Scheuer listu FAZ vzkázal, že nebylo nutné se učit česky, protože Kučera hovoří německy.
V komisi, která se zabývala Scheuerovou doktorskou promocí, byl podle FAZ také politolog Bohumil Doležal. Ten ale listu řekl, že členem zkušební komise nebyl a o celé záležitosti nic neví.
Akademickým titulům Němci přikládají velký význam a v uplynulých třech letech kvůli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku dva němečtí ministři. O doktorské tituly a funkce kvůli nesrovnalostem v dizertacích přišli někdejší ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg a exministryně školství Annette Schavanová.
Dosud nejvýše postavenou obětí plagiátorských afér v Evropě je bývalý maďarský prezident Pál Schmitt, který z funkce odstoupil v dubnu loňského roku, když mu domovská Semmelweisova univerzita odebrala doktorský titul.
