Příbytek Agafjy Lykovové objevili náhodou na konci 70. let geologové. Její osud se stal ještě v sovětské éře pro mnohé Rusy senzací a je dodnes v zemi symbolem vytrvalosti a sebezapření, ale i věrnosti ve víře.
Ve 30. letech její rodiče dobrovolně zvolili vyhnanství v Sajanských horách nedaleko hranic Ruska s Kazachstánem a Mongolskem. Klan Lykovových vyznával staroruské náboženství "otšelniků" (odštěpenců), kteří odmítali spojení ruského pravoslaví s řeckou konstantinopolskou církví ze 17. století.
ČTĚTE TAKÉ |
Otec rodiny Karp Lykov s manželkou Akulinou se usadili v nehostinné tajze a živili se lovem zvěře a ryb. O vývoji okolního světa dlouhá desetiletí neměli žádné zprávy. Akulina Lykovová v roce 1961 zemřela hlady, tři ze čtyř dětí podlehly zápalu plic. Dnes sedmdesátiletá Agafja přežila a díky setkání se sovětskými geology se svět dozvěděl o jejím osudu. Během posledních 30 let k ní občas zajížděl i lékař.
Taháním kmenů se už zadýchávám
Nyní ji už ale na osamocený život v tajze nestačí síly. "Potřebuji pomoc s dřívím a s hospodářstvím, zdraví už mi neslouží," napsala starou ruštinou v dopisu zaslaném novinářům v sibiřském Krasnojarsku. "Nevím, dá-li mi Bůh přežít zimu. Každý den musím tahat z lesa kmeny, při chůzi čtu žalmy, ale už se zadýchávám," stojí v dopisu. Lykovová prosí o pomoc "morálně a fyzicky zdatného člověka", měl by to být pokud možno souvěrec. Jeden takový se podle agentury Interfax už našel.
Šéf autonomní Chakasie Viktor Zimin podle dnešních zpráv ruských médií zmobilizoval záchranáře a v příštích dnech vyšle do Sajanských hor letecky pomoc. Vrtulník dopraví Lykovové kromě pomocníka i potraviny, léky, jehly, nitě a dvacet kupek sena pro kozy.