Lidovky.cz

V Kyjevě zuří pouliční válka, umírají lidé. Kličko jedná s Janukovyčem

Evropa

  7:21aktualizováno  16:40
KYJEV - Dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech ve středu vyvrcholily několikadenní pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě. Střelným zraněním podlehli dva mladící na barikádách v centru města, zprávu o úmrtí třetího muže lékaři dementovali. Opozice volá po nových protestech, Západ varuje před eskalací napětí a žádá dialog. Prezident Viktor Janukovyč pod tlakem událostí přistoupil na jednání s opozicí.

Oheň v ulicích Kyjeva. Střety mezi radikálními demonstranty a policií eskalují. foto: Reuters

Zápas mezi stovkami radikálních mladíků a těžkooděnci se od nočních hodin soustředil na Hruševského ulici v centru Kyjeva, kde vyrostly improvizované barikády složené z vraků policejních autobusů, pytlů s pískem a pneumatik. Po několika neúspěšných pokusech se nakonec v poledne zásahové jednotce podařilo demonstranty vytlačit a barikády s pomocí obrněné armádní techniky zlikvidovat. Většina demonstrantů se pak vrátila zpět na Náměstí nezávislosti, které je od počátku loňského prosince hlavním centrem demonstrací.

Barikády v kyjevském centru.

Tělo mrtvého demonstranta v kyjevské nemocnici (snímek pochází z videa).

Oběti na životech

Ještě předtím ale ukrajinskou veřejnost i západní politiky šokovala informace o úmrtích, která mají podle opozice na svědomí policejní odstřelovači. Zásah do hlavy ostrou municí nepřežil dvacetiletý Serhij Nigojan, původem Armén žijící ve východoukrajinském Dněpropetrovsku. Krátce po něm zemřel po průstřelu plic mladý Bělorus Michail Žyzněuski. Třetím mrtvým, kterým měl být dvaadvacetiletý nešťastník zraněný při pádu z ochozu fotbalového stadionu, nehodu podle lékařů přežil.

HLAS Z KYJEVA:

V ulicích Kyjeva byl granátem zraněn také Stanislav Grigorjev, reportér stanice REN TV. Dopadl na něj omračující granát. "Točili jsme roportáž mezi řadami speciálních jednotek a demonstrantů. Kdyby to byl bitevní a ne omračující granát, utrhlo by mi to nohu," řekl Grigorjev. Převoz do nemocnice odmítl, nechal se ošetřit na místě dobrovolnými zdravotníky. 

Janukovyč jedná s opozicí

Prezident Janukovyč na informace o eskalaci násilí reagoval nabídkou k dialogu, Do svého sídla k němu pozval vůdce opozice Vitalije Klička, Arsenije Jaceňuka a Oleha Ťahnyboka. Jednání trvá už tři hodiny, na veřejnost z něj ale nepronikly žádné informace.

Přímé jednání s opozičními vůdci je Janukovyčovým ústupkem. Prezident se dosud s předsedy tří hlavních opozičních stran odmítal osobně sejít a jednáním pověřil "pracovní komisi". Její složení je ale pro opozici nepřijatelné.

Někteří ukrajinští komentátoři však Janukovyčův souhlas se setkáním označili za pouhý manévr. "Je to součást taktického plánu B. Prezident chce převzít iniciativu a hraje o čas," soudí Volodymyr Fesenko z analytického ústavu Penta.

ROZHOVOR K TÉMATU:

Demonstranti jsou teroristé, říká premiér Azarov

Tvrdý slovník na adresu demonstrantů zvolil premiér Mykola Azarov, považovaný ze rozhodného stoupence sblížení s Ruskem. "Teroristé z Majdanu (náměstí Nezávislosti) se zmocnili desítek lidí a bijí je. Oficiálně prohlašuji, že tito zločinci se za své aktivity musejí zodpovídat," prohlásil Azarov na středečním zasedání ukrajinské vlády. "Účastníky těchto nepokojů nelze označit za pokojné demonstranty. Jsou to zločinci, kteří se ze svých činů budou zodpovídat," konstatoval.

PROTIVLÁDNÍ PROTESTY V KYJEVĚ:

Během posledních střetů bylo zraněno mnoho lidí na obou stranách.

Ráno se zahraniční diplomaté v Kyjevě setkali s náměstkem ukrajinského ministra vnitra Viktorek Ratušňakem. Ten popřel, že by ukrajinské pořádkové síly proti demonstrantům použily střelné zbraně, a řekl, že při nepokojích bylo zraněno přes 160 policistů. Prohlásil také, že násilí vyprovokovalo několik stovek ultrapravicových extremistů z organizací Pravyj sektor, Sokol a Tryzub.

Ukrajinské ministerstvo vnitra podle Ratušňaka opakovaně vyzývalo opoziční předáky, aby justičním orgánům vydaly jejich vůdce. Výzvy ale byly marné. "Žádám zahraniční diplomaty, aby přiměli opoziční lídry k řešení tohoto problému," prohlásil.

Podle českého velvyslance v Kyjevě Ivana Počucha, který se setkání zúčastnil, se ukrajinské úřady snaží obhájit postup policie v centru Kyjeva. Chtějí zároveň ospravedlnit přijetí balíku zákonů, které Západ označuje za vážný ústup od demokratických norem. "Po dvou měsících neklidu situace eskaluje, nelze vyloučit žádnou variantu budoucího vývoje. Podmínky potřebné k seriózní debatě mezi vládou a opozicí o politickém řešení krize zřejmě ještě nedozrály," řekl Počuch ČTK.

Sankce a pokles měny

Kritické vyostření ukrajinské krize oživilo hlasy volající po zavedení protiukrajinských sankcí. Nevyloučil je šéf Evropské komise Manuel Barroso, podle něhož EU bude zvažovat "případné akce, které by mohla přijmout, i následky, které to bude mít pro naše vztahy s touto zemí". První sankční opatření už oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Prostřednictvím ambasády v Kyjevě oznámilo, že ruší vstupní víza pro osoby odpovědné za policejní zásah proti demonstrantům. Konkrétní jména velvyslanectví odmítlo uvést.

Na konfliktní situaci reagovala i ukrajinská měna, která zaznamenala rekordní oslabení vůči dolaru za poslední čtyři roky. Hřivna se dnes prodávala za 8,44 dolaru, což je snížení o půl procenta za jeden den. Poklesla i cena státních dluhopisů.

KLÍČOVÉ DNY KRIZE:

  • 21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí; vyřešení kauzy Tymošenkové byla jednou z podmínek EU pro podpis dohody.
  • 24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zúčastnily demonstrace "Za evropskou Ukrajinu". Protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes.
  • 25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU odmítli předseda EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy.
  • 26. listopadu - Prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu postoji k Ukrajině.
  • 27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
  • 29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
  • 1. prosince - Na 100 000 přívrženců opozice, podle některých odhadů až 350 000, se v Kyjevě domáhalo odstoupení vedení země a vypsání předčasných voleb. Demonstranti obsadili radnici i sídlo odborů.
  • 3. prosince - Vláda přestála pokus o vyslovení nedůvěry. Opozici chybělo 40 hlasů.
  • 6. prosince - Prezident Janukovyč v Soči diskutoval s Putinem o připravovaném strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.
  • 8. prosince - V Kyjevě se shromáždily statisíce a podle některých zdrojů až milion účastníků protivládní demonstrace. V kyjevském štábu opozice se s opozičními vůdci Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. S opozicí se sešla také šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová, která předtím jednala s Janukovyčem.
  • 11. prosince - Janukovyč po přímluvách Ashtonové vyzval opozici k dialogu.
  • 14. prosince - Desítky tisíc lidí v Kyjevě podpořily snahu vlády o rozšíření hospodářských styků s Ruskem.
  • 15. prosince - Brusel pozastavil jednání o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU.
  • 16. prosince - Vůdce opozice Kličko se definitivně rozhodl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015.
  • 17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.
  • 23. prosince - Prezident Janukovyč podepsal zákon o amnestii všech opozičních demonstrantů zadržených od 21. listopadu.
  • 13. ledna - Soud potvrdil platnost ustanovení, podle něhož osoba se stálým bydlištěm mimo Ukrajinu není považována za osobu trvale žijící na jejím území. To by mohlo znemožnil účast v prezidentských volbách Kličkovi, který soud žádal o zrušení přijatého paragrafu daňového zákona.
  • 16. ledna - Vládní většina protlačila při schvalování rozpočtu úpravu trestního zákoníku, která zpřísnila či zavedla postihy za účast na protestech u státních úřadů nebo za nepovolené stavby na veřejných místech. Prezident Janukovyč zákon podepsal 17. ledna.
  • 22. ledna - Nová právní úprava namířená proti demonstrantům nabyla účinnosti. Z Kyjeva byli ohlášeni dva mrtví z řad opozičních aktivistů: jeden mladík podlehl střelnému zranění, druhý spadl ze třinácti metrů z ochozu stadionu Dynamo Kyjev. Policie začala odstraňovat barikády v metropoli.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.