Lidovky.cz

Mírová jednání mezi pákistánskou vládou a Talibanem byla odložena

Afghánistán

  11:52aktualizováno  13:36
ISLÁMÁBÁD - Předběžné mírové rozhovory mezi pákistánskou vládou a pákistánskou odnoží islamistického hnutí Taliban, které měly v úterý začít v Islámábádu, byly odloženy. Informoval o tom zpravodajský server BBC News, podle nějž se vládní vyjednávači nedostavili na plánovanou schůzku s tím, že žádají od Talibanu vyjasnění jistých podrobností. Taliban vyjádřil nad přístupem vlády zklamání.

Představitelé hnutí Taliban (ilustrační fotografie). foto: ČTK

Pákistánský premiér Naváz Šaríf naznačil, že pokud jednání zástupců vlády a Pákistánského hnutí Taliban (Tehríke Taliban, TTP) nebude úspěšné, mohl by nařídit vojenskou ofenzivu s cílem znovu získat kontrolu nad kmenovými územími, jež jsou převážně pod kontrolou Talibanu.

Taliban - největší hrozba

Taliban představuje pro Pákistán největší domácí hrozbu. TTP vzniklo oficiálně v prosinci 2007, jeho základy ale byly položeny již v roce 2002, krátce po americké invazi do Afghánistánu. Povstalecké boje si od té doby vyžádaly více než 45 000 lidských životů.

Někteří představitelé pákistánského Talibanu zveřejnili podle deníku The Washington Post deset požadavků, které chtějí při rozhovorech prosazovat. Je mezi nimi kupříkladu zákaz pro ženy objevovat se na veřejnosti v džínech a bez šátku, propuštění všech vězňů Talibanu, imunita pro velitele hnutí, zřízení islámských soudů, úplné stažení pákistánské armády z kmenových oblastí a odškodné pro oběti útoků amerických bezpilotních letounů.

Šahidulláh Šahíd, hlavní mluvčí pákistánského hnutí Taliban, které je stále roztříštěnější nicméně označil veškeré informace o požadavcích za předčasné. "Zatím jsme oficiálně nestanovili žádné podmínky či požadavky pro rozhovory," řekl.

ČTĚTE TAKÉ:

Obtížné smlouvání

Analytici upozorňují, že Šarífova vláda nebude mít příliš velký prostor pro smlouvání s Talibanem. Ačkoli má pákistánská ústava základ v islámském právu, zaručuje také práva žen a menšin. Snahy zakázat kupříkladu nošení džínů ženám na veřejnosti by tak pravděpodobně byly v rozporu s těmito principy, citoval list The Washington Post někdejšího představitele nejvyššího soudu Chalíla Rahmána Chána.

Experti na obranu zase uvedli, že by Šaríf jistě narazil na odpor vojenských vůdců, pokud by souhlasil s propuštěním vězňů z řad Talibanu. Mnoho vysokých představitelů armády je stále rozhořčeno, že velitelé Talibanu osvobození při předchozích mírových iniciativách se vrátili na bojiště, připomněl analytik Zahíd Husajn. "S Talibanem bylo uzavřeno několik mírových dohod a žádná z nich nefungovala. Nemyslím si, že by se od té doby věci diametrálně změnily," dodal.

Naváz Šaríf, který se vrátil do premiérského křesla v červnu po dvou funkčních obdobích v 90. letech, označil smír s Talibanem za svou prioritu. Šarífův vyjednávací tým zahrnuje dva zkušené novináře, bývalého diplomata a vysloužilého majora rozvědky.

Taliban na jednání vyslal maulánu Samíula Haka, známého jako "otec Talibanu", fundamentalistického duchovního maulánu Abdala Azíze z islámábádské Červené mešity a další dva vysoké duchovní vůdce. Otázkou podle odborníků je, nakolik tento tým vyjednávačů bude skutečně reprezentovat militantní Taliban. Jedná se totiž o osobnosti, které věří v mírové nastolení vlády islámu, podotkl vládní vyjednávač Rahimulláh Júsufzáí.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.