Podle zmíněného nejmenovaného srbského představitele projednávání organizace voleb už začalo a nyní se jedná o tom, ve kterých srbských obcích v Kosovu se bude hlasování konat. Nejspornější otázkou je, kde se budou odevzdané hlasy sčítat, zda v Kosovu, nebo za hranicemi, a také vzhled hlasovacích lístků.
"Zbývá se domluvit na sčítání hlasů - zda to bude v Kosovu, nebo jinde. Jedná se také o předvolební kampani - jestli bude, či nikoli. Pokud jde o hlasovací lístky, diskutuje se o tom, jak budou vypadat ty, které se použijí v Kosovu. Podle jednoho modelu by na nich mohlo být napsáno 'Srbská diaspora'," citoval prištinský deník Zëri svůj srbský zdroj.
Podle něj toto řešení navrhla Evropská unie. Cílem tohoto návrhu je dosáhnout toho, aby Priština ohledně uspořádání srbských parlamentních voleb v Kosovu ustoupila.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dačić: Neustoupíme
Kosovský deník v této souvislosti připomněl, že srbský prezident Ivica Dačić v pondělí prohlásil, že Bělehrad od požadavku, aby se volby konaly na území Kosova, neustoupí. Poukázal přitom na to, že touto záležitostí se bude příští pondělí, tedy 10. února, zabývat Rada bezpečnosti OSN na zasedání věnovaném Kosovu.
Kosovští vládní činitelé podle Zëri na druhé straně dali najevo, že Srbové z Kosova se mohou srbských voleb zúčastnit, protože mají dvojí občanství. Nikoli ovšem na kosovském území.
Albánci, kteří tvoří většinu obyvatelstva Kosova, vyhlásili v roce 2008 jednostranně nezávislost na Srbsku. Bělehrad i kosovští Srbové dali naproti tomu najevo, že svrchovanost Kosova nikdy neuznají. Obě strany nicméně pod tlakem mezinárodního společenství, především Evropské unie, usilují o normalizaci vztahů. Loni v dubnu o tom uzavřeli dohodu, kterou se od té doby snaží uplatňovat. Narážejí přitom ale na problém svrchovanosti Kosova a podřízení tamních Srbů albánským úřadům v Prištině.
