Írán loni přistoupl na šestiměsíční dohodu, podle níž má omezit některé své jaderné aktivity výměnou za zmírnění části mezinárodních sankcí. Jeho jaderný program vyvolává obavy, že cílem je atomová bomba, nikoli pouze mírové účely, jak Teherán tvrdí.
Loňská dohoda mimo jiné stanovuje, že Írán zastaví spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nebude do něj navážet palivo a zastaví testování. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ale krátce po podpisu dohody řekl, že kapacita Aráku se sice nebude zvyšovat, avšak výstavba pokračovat bude. Írán prý pouze souhlasil s tím, že nebude vyrábět nové jaderné palivo a nebudou se přidávat další zařízení.
VÍCE ZDE: |
V Aráku se buduje těžkovodní reaktor, který má vyrábět izotopy k medicínským a zemědělským účelům. "Můžeme naše plány pozměnit tak, aby tento reaktor produkoval menší množství plutonia, což zmírní obavy," citovala Sálehího agentura AFP. Plutonium je stejně jako obohacený uran výchozím materiálem pro jadernou zbraň.
Sálehí televizi rovněž řekl, že obavy, jež Západ vyjadřuje kvůli Aráku, jsou "umělý požár", jehož smyslem je vyvíjet další tlak na Írán. Íránci chtějí Arák uvést do provozu do konce roku.
Další kolo diplomatických jednání Íránců se šesti velmocemi má začít 18. února. Podle agentury Reuters se očekává, že Arák bude jedním z témat. Náměstkyně amerického ministra zahraniční pro politické záležitosti Wendy Shermanová, která USA často na rozhovorech zastupuje, v úterý řekla, že Íránci "k mírovému jadernému programu těžkovodní reaktor nepotřebují".
