"Nikdo nemůže jednostranně připravit všechen španělský lid o právo rozhodovat o své budoucnosti. Toto referendum se konat nemůže. Je nelegální. Byl jsem vždy otevřený dialogu, ale v rámci ústavy a zákona," řekl předseda vlády při tradičním výročním seznamování zákonodárců se stavem země.
Již v lednu konzervativní premiér prohlásil, že referendum nedovolí, protože ústava nepředpokládá nic jiného než jednotný španělský stát a stanoví, že referenda, jež se mají dotýkat osudu země, se mohou konat jen na celostátní, nikoli regionální úrovni.
Katalánský parlament v lednu drtivou většinou podpořil uspořádání referenda o nezávislosti na Španělsku. Poslanci v poměru hlasů 87 pro, 43 proti a třech abstencích schválili podání žádosti ústřednímu parlamentu v Madridu, aby jejich regionu povolil plebiscit zorganizovat. Podle místních komentářů je jisté, že parlament plebiscit neschválí. Proti je jak vládnoucí Lidová strana, která má většinu poslanců, tak i opoziční socialisté.
KatalánciKatalánců, kteří mají silné historické a kulturní kořeny a vlastní jazyk, je kolem 7,5 milionu. Chtějí více zasahovat do výběru daní a veřejných výdajů, protože se domnívají, že v rámci Španělska více odvádějí, než mají ze společného státu prospěch. Region představuje 20 procent ekonomiky a jen 15 procent voličstva. V současnosti je ale Katalánsko velmi zadlužené. |
Rozhodne ústavní soud
Katalánský premiér Artur Mas i přes očekávaný odpor madridského parlamentu podle Reuters hodlá referendum přesto vyhlásit. V tom případě se ale Rajoy obrátí na ústavní soud, u kterého se předpokládá, že hlasování zablokuje. Dalším Masovým krokem by pak měla být kampaň za nezávislost před volbami do katalánského parlamentu v roce 2016, v nichž by případné drtivé vítězství separatistických stran dodalo další legitimitu pro uspořádání referenda. Podle průzkumů je pro samostatnost asi polovina obyvatel Katalánska.