I když rusky mluvící vojáci neměli žádné odznaky, jejich vozidla měla ruské vojenské značky a obyvatelé nepochybovali o tom, že sem byli přesunuti z nedaleké ruské základny, aby zaujali pozice za stanovištěm ukrajinské pohraniční stráže.
Ludmila Marčenkovová, učitelka na penzi, jednoduše začala tleskat v reakci na dotaz, co si myslí o maskovaných vojácích se samopaly stojících na stráži. "Nejdřív jsme byli v šoku, ale teď to vnímáme jako osvobození," řekla šestašedesátiletá žena.
Neoznačení vojáci ve městě Balaklava.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu požádal parlament a získal souhlas s vojenskou akcí na Ukrajině s cílem chránit ruské obyvatele. Moskva uvádí, že se ještě nerozhodla, zda pošle vojáky. Ale na místě je jasné, že už začala jednat.
Ti obyvatelé, kteří při pohledu na obrněná vozidla projíždějící městem mají zlou předtuchu, se většinou drží v zadních řadách přihlížejícího davu. "Tohle je zmatek. Je to invaze. Myslím, že je to ze strany Ruska agrese," řekl Dmitrij Besonov, pětapadesátiletý horník v důchodu z města Doněck.
Podobné hlasy jsou ale v menšině. Etnické Rusy, kterých je na Krymském poloostrově většina, rozčílila nacionalistická rétorika protestujících, kteří svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče po měsících demonstrací na hlavním náměstí v Kyjevě známém jako Majdan.
Ozbrojené hlídky v krymském městě Balaklava.
"Udělali velkou chybu, když stáli na Majdanu a říkali, že chtějí zakázat ruštinu. My nechceme být občané druhé kategorie," řekl bratr Marčenkovové Vitalij, který je námořník. "Nejsem proti jednotné Ukrajině. Ano, náš prezident nebyl nijak skvělý. Ano, byla tu korupce a krádeže, ale za těchto podmínek tu žít nechceme. Máme dost řečí těch fašistů a neofašistů," dodal.
Pohled na ruské holínky v přístavu ležícím nedaleko Sevastopole - domova černomořské flotily - není pro obyvatele nijak neobvyklý. Ti si rychle zvykli na přítomnost více než stovky ozbrojených mužů v blízkosti hlavního pásu kolem zátoky oblíbené mezi turisty.
Na novináře maskovaní vojáci štěkali, ať "ustoupí", a odmítali se identifikovat. Ale s místními obyvateli ochotně pózovali před fotoaparátem bok po boku, stejně jako od nich s radostí přijímali nabídnuté cigarety.
Víra v Putina
Podle účetní Valentiny Magomedovové lidé vždycky litovali rozhodnutí tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který byl napůl Ukrajinec, předat v roce 1954 Krym od Ruska sovětské Ukrajině. "Nové úřady v Kyjevě nejsou legitimní. Věříme Putinovi, milujeme Rusko," řekla. "Byli jsme součástí Ruska a je nám pořád líto, že nás Chruščov dal pryč." I když většina obyvatel nijak nemiluje nové vedení v Kyjevě, někteří mají strach z nebezpečí vyplývajícího ze situace a vyjadřují obavy z ruských plánů. Jeden z místních obyvatel si vybil frustraci na mlčícím vojákovi, když na něj začal křičet: "Co tady děláte? Vypadněte!" "Máme tady svoje podnikání, začíná turistická sezona, nemůžeme si dovolit válku," dodal už klidnějším tónem, potřásl hlavou a otočil se zády k deseti nákladním automobilům a pěti obrněným vozidlům.
Nedaleká restaurace se rozhodla zavřít provoz a nechat to tak alespoň několik dní. "Přijdu o výplatu, jestli to dál potrvá," postěžovala si pětatřicetiletá blond servírka Natalja Fomičovová. "Nikdo se nás na nic neptal. Jsme pro ně jako loutky. Máme jednoho cara a jednoho boha - Putina," zažertovala trpce.
