Chorvatsko podalo žalobu u hlavního soudního orgánu Organizace spojených národů v roce 1999 původně proti tehdejší srbsko-černohorské Jugoslávii. Po jejím rozpadu v roce 2006 zůstalo žalovaným jako nástupnický stát Srbsko.
Záhřeb činí Bělehrad odpovědným za etnické čistky, které spáchaly jím kontrolované síly na chorvatském obyvatelstvu v době konfliktu. Odhady lidských obětí se pohybují od 10.000 až do 20.000. Záhřeb se domáhá potrestání všech viníků, odškodnění za materiální škody a informací o zhruba tisíci stále pohřešovaných osob.
Bělehrad protižalobu předložil soudnímu dvoru v Haagu počátkem roku 2010. V ní Chorvatsko obvinil, že se genocidy dopustilo během ofenzivy Bouře provedené v samém závěru války. Chorvatské jednotky podle žalobců zabíjely a vyháněly Srby žijící v oblasti chorvatské Krajiny a na dalších místech a ničily jejich majetek, aby se nemohli vrátit. Některé srbské odhady uvádějí, že během konfliktu v Chorvatsku zahynulo na 7000 chorvatských Srbů a domovy jich muselo opustit na 400.000.
PSALI JSME: |
Srbsko se rovněž domáhá potrestání viníků, odškodnění postižených a informací o nezvěstných.
Právní experti v obou zemích ale pochybují, že by strany uspěly. Například Veljko Miliević ze Záhřebu podle Deutsche Welle poukázal na to, že podobnou žalobu Bosny a Hercegoviny podanou proti Srbsku ICJ zamítl v roce 2007. Na druhé straně bývalý srbský ministr vnitra Božo Prelević poukázal na to, že etnických čistek se dopouštěly obě strany. Navíc etnické čistky podle jeho názoru nenaplňují skutkovou podstatu genocidy, proto strany nemohou uspět.
