Lidovky.cz

Kdo střílel na Majdanu? Kyjev chce objasnit krveprolití

Evropa

  10:16aktualizováno  10:31
KYJEV - Nové ukrajinské vedení se snaží objasnit pozadí odstřelovačských útoků, jimž v únoru v centru Kyjeva padly za oběť desítky lidí. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty.

Jednotky ukrajinských dobrovolnických milicí na Majdanu. foto: ČTK

Pohled na Majdan

V Kyjevě se spekuluje o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krvavé lázni vyvolané Moskvou.

V Kyjevě se šíří pověsti, že za akcemi odstřelovačů stojí Rusko, které chtělo vyvoláním chaosu a násilností vytvořit záminku ke svému vlastnímu ozbrojenému zásahu. Moskva naopak tvrdí, že akce byla dílem ukrajinských nacionalistů, kteří palbou do vlastních řad chtěli zvýšit rozhořčení demonstrantů a podnítit mezinárodní odpor vůči tehdejšímu ukrajinskému vedení.

O odpovědnosti ukrajinské pravice za smrt lidí na Majdanu hovořil i ruský prezident Vladimir Putin. Ruská argumentace se opírá o únik záznamu telefonického rozhovoru mezi unijní ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou a šéfem estonské diplomacie Urmasem Paetem (VÍCE ČTĚTE ZDE). Vyplynulo z něj, že za únorovou střelbou do protivládních demonstrantů v Kyjevě mohl být někdo z tehdejší opozice. Obsah telefonátu, který EU ani Estonsko nepopřely, nyní ruská propaganda hojně využívá.

Vyšetřování míří mimo Ukrajinu

Jiného názoru jsou ale členové nové ukrajinské vlády. Ministr vnitra Arsen Avakov naznačil, že vyšetřování míří mimo Ukrajinu. "Mohu jen říci, že klíčovým faktorem povstání, které vyvolalo v Kyjevě krveprolití a šokovalo celou zemi, byla třetí síla. A tato síla nebyla ukrajinská," řekl Avakov agentuře Interfax.

Dřívější vedení ukrajinského ministerstva vnitra tvrdí, že rozkaz k ostré palbě odstřelovačům nevydalo. Podle nového ukrajinského ministra zdravotnictví Oleha Musije charakter střelných zranění dokazuje, že na opoziční demonstranty a policisty byla vedena palba ze stejných zbraní. To prý dokazuje, že odstřelovači chtěli vyvolat takové napětí, které mohlo smést prezidenta Viktora Janukovyče a zároveň vytvořit záminku pro ruský zásah.

  • Na náměstí Nezávislosti podle posledních údajů ukrajinského ministerstva zdravotnictví zahynulo mezi 18. a 20. únorem sto lidí a několik stovek dalších bylo zraněno.
  • Většina obětí zemřela právě na následky palby vedené z výšky.

Paetovo tvrzení, že krveprolití mohlo být provokací opozice, se opírá o prohlášení ukrajinské lékařky Olhy Bohomolecové, která zraněné ošetřovala. Ministr Musij ale její dobrozdání zpochybňuje. Je prý schopnou lékařkou, ale "v otázkách vyšetřování není kompetentní a její tvrzení neodpovídá realitě," řekl Musij.

Rusko ale Paetovy výroky využívá i v argumentaci na půdě Rady bezpečnosti OSN. Pokud jsou jeho slova pravdivá, pak "je obtížné si představit, že ukrajinský parlament může vydávat legitimní rozhodnutí o ukrajinské budoucnosti," řekl ve čtvrtek na schůzi rady ruský delegát Vitalij Čurkin.

Další zmatek do úvah o odpovědnosti za tragické události v Kyjevě vnesl bývalý náměstek šéfa ukrajinské kontrarozvědky SBU Hennadij Moskal. V rozhovoru pro ukrajinský list Dzerkalo Tyžňa prohlásil, že odpovědnost leží na tehdejším vedení ukrajinského ministerstva vnitra a SBU, nikoli na ruských agentech. "Odstřelovači dostali rozkaz pálit do demonstrantů i do řad policie. Dělalo se to proto, aby došlo k eskalaci ospravedlňující následné vyčištění Majdanu," řekl Moskal.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.