Lidovky.cz

Postřeleného starostu Charkova zachraňují izraelští specialisté

Vladimír Putin

  10:22aktualizováno  10:32
KYJEV/TEL AVIV - Charkovský starosta Gennadij Kernes, kterého v pondělí vážně zranil neznámý atentátník, byl v noci na úterý převezen do izraelského města Haifa k dalšímu ošetření. Podle zpráv ukrajinských médií je politik v umělém spánku a napojen na plicní ventilaci. Po útočníkovi, který způsobil Kernesovi průstřel jater a plic, policie zatím bezvýsledně pátrá.

Starosta Charkova Gennadij Kernes. foto: ČTK

Kernesův zdravotní stav v noci posoudilo lékařské koncilium, k němuž byl přizván tým izraelských specialistů, uvedla agentura Interfax. Lékaři se shodli na tom, že Kernesův stav vyžaduje okamžitou přepravu na specializovanou izraelskou kliniku. Jeho základní životní funkce se podařilo stabilizovat tak, aby byl schopen transportu do Izraele.

ATENTÁT NA KERNESE:

Kernesův stav je ale podle Interfaxu dál velmi vážný. Kulka z odstřelovačské pušky Dragunov zasáhla kromě důležitých životních orgánů i páteř. O vyhlídkách na uzdravení odmítají izraelští lékaři hovořit.

Podle ukrajinského vysílání stanice BBC může atentát na známého politika situaci na východě Ukrajiny dál výrazně destabilizovat. Situace v Charkově byla bez ohledu na občasné nepokoje ve srovnání s Doněckem či Luhanskem vcelku klidná, pokusy o vyhlášení proruské "Charkovské lidové republiky" se podařilo v zárodku potlačit. Klíčovou roli v tomto úsilí sehrál právě Kernes.

Místo činu, kde postřelili starostu Charkova:

Charkovský starosta na jedné straně pevně hájil jednotu a územní celistvost Ukrajiny, na druhé straně ale žádal amnestii pro agresivní proruské radikály a umožnil vysílání ruských televizních stanic. "Skutečnost, že na charkovské radnici vlaje ukrajinský prapor a na náměstí před ní nestojí barikády, je zásluhou Kernesovy kompromisní politiky," citovala BBC jednoho z charkovských zastupitelů.

Ukrajinská rozvědka stíhá rusínského vůdce

Přestože hlavní pozornost Kyjeva se v těchto týdnech upírá na východ země, zabývá se i vývojem na západ od hlavního města. Ukrajinská tajná služba SBU vyhlásila celostátní pátrání po jednom z vůdců zakarpatských Rusínů Petru Geckovi, oznámila v úterý agentura Unian. 

Petro Gecko se podle ukrajinských prokurátorů svévolně vyhlásil předsedou vlády Podkarpatské Rusi. Jeho kabinet podle ukrajinských médií funguje virtuálně na sociálních sítích. Počátkem letošního roku rozšířil prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. Zároveň v rozhovoru s ruskými médii vyzýval ke změně státního uspořádání Ukrajiny.

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během únorového převratu na Ukrajině po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Část politické reprezentace Rusínů ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku hledají někteří Rusíni v Kremlu.

Dnešní Podkarpatská Rus

  • Renesance Podkarpatské Rusi je dlouhodobým politickým programem rusínských autonomistů. O samosprávu bezvýsledně žádali za dřívějšího režimu prezidenta Viktora Janukovyče. V březnu 2012 užhorodský městský soud odsoudil duchovního vůdce Rusínů, pravoslavného kněze Dymytrije Sydora, k tříletému podmínečnému trestu za separatismus. Byl obviněn, že vyzýval k vytvoření samosprávné Podkarpatské Rusi.
  • Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.
  • Podle některých Rusínů je alternativou nynějšího stavu nejen autonomie, ale přímo samostatnost Podkarpatské Rusi. Právní stav ze sovětské éry totiž neuznávají a návrat k situaci před druhou světovou válkou nepovažují možný, protože Československá republika v meziválečném uspořádání neexistuje.
  • Národ zakarpatských Rusínů žije na území dnešního Slovenska, Polska a Ukrajiny. Rusíni nikdy neměli vlastní stát, jejich jazyk byl kodifikován až v polovině 90. let minulého století. K rusínské národnosti se dnes hlásí zhruba 50 000 lidí, z nichž na Ukrajině žije jen menšina. Údaje o počtu Rusínů se ale značně liší.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.