Lidovky.cz

Ukrajinská armáda bojuje o Slavjansk. Oběti jsou na obou stranách

Evropa

  7:56,  aktualizováno  17:17
KYJEV - Ukrajinské vládní jednotky v pátek zaútočily na proruské separatisty ve městech Slavjansk a Kramatorsk na východě země. Moskva obvinila Kyjev, že "trestní operací" zmařil dubnové ženevské dohody, jež měly pomoci krizi smírně vyřešit.

Dalších 28 fotek

Proruský ozbrojený muž stojí na stráži. foto: Reuters

Při úderu vedeném především proti Slavjansku se podle ministra vnitra Arsena Avakova podařilo dobýt některá kontrolní stanoviště rebelů, nicméně ministerstvo obrany přiznalo ztrátu tří vrtulníků a nejméně dvou vojáků. Ztráty ovšem přiznávají i vzbouřenci.

Přinucen k přistání byl i třetí vrtulník Mi-8, který zasáhly výstřely z ručních zbraní, ale nikdo nebyl zraněn. Na palubě byli podle některých zdrojů lékaři.

Ponomarjov přiznal také tři padlé na straně vzbouřenců, údajně zahynuli i dva civilisté.

Podle Avakova separatisté použili kromě ručních protiletadlových střel i další těžké zbraně, včetně granátometů. Rovněž tvrdil, že "teroristé se neštítí schovávat za civilní obyvatelstvo a střílejí z obytných domů", protože vědí, že ukrajinské jednotky mají rozkaz nevést odvetnou palbu proti obytným objektům.

Rusko: Kyjev rozbil dohodu ze Ženevy

Páteční operací na jihovýchodě Ukrajiny zmařil Kyjev poslední naději na životaschopnost ženevských dohod o vyřešení ukrajinské krize, řekl podle agentury ITAR-TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Moskva akci označila za "trestní operaci". Peskov zároveň sdělil, že v oblasti operace se nachází Putinův zmocněnec Vladimir Lukin, s nímž Moskva prý ztratila kontakt.  Lukin byl podle Peskova vyslán ve čtvrtek večer, aby vyjednal propuštění zadržovaných vojenských inspektorů OBSE. Minulý týden se jich tam zmocnili proruští separatisté a zatím je odmítají propustit.

"Od zahájení trestné operace ruská strana zatím nemůže s Lukinem navázat kontakt," uvedl Peskov. Obvinil přitom Kyjev, že jeho "válečné letectvo ostřeluje civilní sídliště" a vyzval k zajištění bezpečnosti Lukina a ruských i jiných zahraničních novinářů.

Vojenská operace přitom postupuje pomaleji, než se původně očekávalo, řekl úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. Prohlásil také, že postup vojáků komplikuje fakt, že ozbrojenci používají lidské štíty.

"Žádáme, aby teroristé, sabotéři a všichni, kteří zvedli zbraně proti naší zemi, aby tyto zbraně složili, vzdali se, propustili rukojmí a opustili (okupované) budovy úřadů," řekl Turčynov. K vojenské operaci dodal, že rebelové se schovávají "za obyvatele" a že "střílí z obytných domů". Kyjev během dne obvinil separatisty, že záměrně budují střelecké posty v obytných domech, na které nesmí ukrajinští vojáci podle rozkazu opětovat palbu.

Turčynov také zmínil noční incidenty u ukrajinsko-ruských hranic, které se prý pokusili překročit ruští "ozbrojení sabotéři".

Rukojmí ve Slavjansku

Ve Slavjansku vzbouřenci podobně jako v dalších městech na východě Ukrajiny ovládají klíčové úřady a navíc už týden zadržují skupinu inspektorů OBSE, včetně jednoho podplukovníka české armády.

Ponomarjov německému listu Bild sdělil, že inspektoři byli odvedeni na blíže neurčené "bezpečné místo mimo zónu bojů". Mluvčí německého ministerstva zahraničí podle agentury DPA bez dalších podrobností sdělil, že "západní úřady" dnes měly s inspektory přímý kontakt. Podle DPA dánská armáda oznámila, že inspektorům se s ohledem na okolnosti daří dobře a jsou v bezpečí.

ČTĚTE TAKÉ:

Evropská unie nad vývojem vyjádřila rostoucí znepokojení. "Je třeba zdrženlivost, ale zároveň uznáváme odpovědnost státu za zajištění suverenity a územní celistvosti," prohlásila mluvčí Maja Kočijancičová. Vyzvala separatisty k ukončení operací a propuštění všech zadržovaných. Vybídla také Rusko, aby se přispělo k uklidnění situace.

Kontroloři OBSE mezi proruskými ozbrojenci ve Slavjansku.

Ukrajinskou operaci kritizovaly Kreml i ruské ministerstvo zahraničí, které také "důrazně" vyzvalo Západ přestat "s destruktivní politikou".

EU chce prosadit, aby všechny členské státy osmadvacítky platily za dodávky ruského plynu jednotnou cenu. Řekl to dnes ve Varšavě evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Po schůzce s ministry energetiky Ruska a Ukrajiny Oettinger poznamenal, že k zákazníkům v Evropě by měl plyn bez problémů plynout nejméně do konce května.

"Závislost Ruska na Německu a na Evropské unii je výrazně větší než závislost německých firem na Rusku. Konflikt proto postihl ruské hospodářství mnohem silněji než nás," řekl prezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Eric Schweitzer. Uvalení sankcí v deníku Berliner Zeitung označil za správný krok.

Krize na východě Ukrajiny

Výběr hlavních událostí spojených se situací na východě Ukrajiny:

6. DUBNA

  • Demonstrace proruských organizací přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov na východě Ukrajiny. V Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově se stovky demonstrantů střetly s těžkooděnci, několik osob bylo zraněno.

7. DUBNA

  • Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země, a vzápětí požádali o ruskou vojenskou pomoc.
  • Vlastní Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
  • Chtějí také 11. května uspořádat referendum o odtržení od Ukrajiny.

13. DUBNA

  • Ukrajinský prozatímní prezident Oleksandr Turčynov oznámil, že Kyjev zahájil na východní Ukrajině "rozsáhlou protiteroristickou operaci" na obranu před ruskou agresí.

17. DUBNA

  • Ruský prezident Vladimir Putin popřel, že by na východě Ukrajiny operovali ruští vojáci. Současně nepřímo připustil možnost jejich vyslání.
  • Ministři zahraničí EU, Ruska, USA a Ukrajiny se v Ženevě shodli na podmínkách pokojného řešení krize. Proruští radikálové z východu Ukrajinu dohodu odmítli.

20. DUBNA

  • Ozbrojený střet u východoukrajinského města Slavjansk si vyžádal nejméně tři mrtvé.

23. DUBNA

  • Ukrajina formálně ukončila velikonoční příměří.
  • Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval Kyjev, že Rusko na ohrožení krajanů odpoví stejně, jako kdyby bylo samo napadeno.

24. DUBNA

  • Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na kontrolní body proruských separatistů ve Slavjansku a při střetu dva až pět ozbrojenců zabily. Později se však z města stáhly.

25. DUBNA

  • Proruští ozbrojenci ve Slavjansku zadrželi sedm zástupců OBSE, pět ukrajinských vojáků a řidiče. Mezi zadrženými byli tři němečtí vojáci a jeden německý tlumočník a dále Čech, Polák, Dán a Švéd. Ze zdravotních důvodů separatisté později propustili zadržovaného Švéda.

28. DUBNA

  • USA a EU oznámily nové sankce proti Rusku.
  • Situaci vyostřil atentát proti starostovi druhého největšího ukrajinského města, Charkova. Skupina ozbrojenců také obsadila policejní služebnu ve městě Kosťantynivka.
  • Radikálové v Luhansku vyhlásili Luhanskou lidovou republiku. Chtějí zde 11. května uspořádat referendum, v němž mají místní obyvatelé odpovědět na otázku, zda souhlasí se samostatností.

29. DUBNA

  • Proruští separatisté se zmocnili Luhansku.

30. DUBNA

  • Úřadující prezident Turčynov prohlásil, že ozbrojené síly Ukrajiny byly kvůli hrozbě války s Ruskem uvedeny do stavu plné bojové pohotovosti. Zároveň přiznal, že Kyjev nekontroluje situaci v Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Separatisté obsadili úřady a policejní stanice v Horlivce a Alčevsku. Ovládají už více než desítku měst.

1. KVĚTNA

  • Turčynov se dekretem rozhodl obnovit v zemi brannou povinnost, která byla zrušena v roce 2013.
  • Ukrajinská vláda také oznámila, že situaci na východě nemá pod kontrolou a že navrhuje v květnu spolu s prezidentskými volbami uspořádat i referendum o celistvosti země.

2. KVĚTNA

  • Ukrajinské jednotky zahájily útok na separatisty ve Slavjansku a Kramatorsku. Moskva následně oznámila, že Kyjev touto operací zmařil poslední naději na životaschopnost ženevských dohod o vyřešení ukrajinské krize.
Autoři: ,
zpět na článek

© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.