"Jestliže si všichni myslí to, co říkají, pojďme k volbám, než začne léto. Občané nám řeknou, kdo by měl vládnout, jedině tak je to správně," napsala dnes na Twitteru Bratušeková poté, co oznámila svou demisi. Nové volby si podle ní přeje většina politických stran zastoupených v parlamentu. Jejich konání před prázdninami by však mohla překazit například snaha skupiny poslanců či prezidenta o navržení designovaného premiéra. Pokud by k tomu došlo, uskuteční se podle médií volby zřejmě až na podzim.
ČTĚTE TAKÉ: |
K rozpadu koaliční vlády složené ze čtyř stran vedly dubnové volby šéfa strany Pozitivní Slovinsko. V nich Bratušeková prohrála s dosavadním starostou Lublaně Zoranem Jankovičem vyšetřovaným kvůli korupci, s nímž zbylé koaliční strany odmítly spolupracovat. Bratušeková vládla od loňského března a ihned po nástupu do funkce zavedla úsporný program. Vyhlásila také plán privatizace státních podniků, aby snížila deficit a vyvedla zemi z krize, v níž bylo Slovinsko od roku 2011.
Reformy budou, slíbila Bratušeková
Nové volby budou podle některých analytiků pravděpodobně znamenat odklad klíčových reforem, které mají srazit rozpočtový schodek. S tím však 44letá Bratušeková nesouhlasí. "Slovinsko je na správné cestě a volby na tom nic nezmění. Všechny makroekonomické údaje ukazují, že jsme na správné cestě," tvrdí podle Reuters rozhodně.
Slovinsko, které je členem eurozóny, se dostalo do hospodářských potíží a loni jeho rozpočtový deficit činil 14,7 procenta HDP. To byl podle expertů následek intervence na záchranu ztrátových bank vlastněných státem. Vláda do nich musela vložit 3,3 miliardy eur (90,6 miliardy Kč). Letos však měla v plánu deficit srazit na 4,2 procenta HDP.
Evropská komise v pondělí podle agentury Reuters zvýšila výhled letošního růstu slovinského hospodářství na 0,8 procenta a pro příští rok předpokládá zvýšení o 1,4 procenta.
Více než 20 let po pádu komunismu a deset let po vstupu do EU vláda této bývalé jugoslávské republiky stále kontroluje kolem 50 procent ekonomiky. Odstupující kabinet ale začal s potřebnými změnami - zahájil privatizaci největšího telekomunikačního operátora Telekomu a plánoval prodat do roku 2015 dalších 12 státních firem, včetně druhé největší slovinské banky Nova KBM.
