Ujednání ze Ženevy, kde se v polovině dubna ministři zahraničí Ruska, EU, USA a Ukrajiny dohodli na poklidném vyřešení ukrajinské krize, počítá mimo jiné s tím, že všichni ozbrojenci složí zbraně a stáhnou se z okupovaných úřadů a veřejných prostranství. Západ tvrdí, že Rusko dohodu neplní. Moskva kritiku odmítá a obviňuje Západ i Kyjev z toho, že ujednané podmínky překroutily.
VÍCE ZDE: |
Moskva trvá na vzbouřencích, Kyjev na volbách
Lavrov je podle agentury ITAR-TASS ochoten podpořit uspořádání dalšího kola ženevských rozhovorů o ukrajinské krizi pod podmínkou, že se do jednání zapojí zástupci vzbouřeneckých regionů na jihovýchodě Ukrajiny. "Ti, kdo na jihovýchodě protestují, chtějí, aby jejich hlas byl vyslyšen," řekl ruský ministr. "Je možné se setkat na stejném půdorysu, ale bez účasti jihovýchodu (Ukrajiny) se nikam nepohneme," dodal.
Své podmínky má i Kyjev. Ministr zahraničí Andrij Deščycja ve Vídni řekl, že Ukrajina změně formátu ženevských rozhovorů není nakloněna. Dalšího kola jednání je ale Kyjev ochoten se zúčastnit, pokud Moskva podpoří pořádání květnových prezidentských voleb na Ukrajině.
Lavrov ale s ukrajinskými předčasnými prezidentskými volbami nesouhlasí. Podle ruského ministra by bylo "neobvyklé" uskutečnit hlasování v době, kdy jsou v zemi proti civilistům nasazeni vojáci. Ukrajina totiž na neklidném východě provádí vojenskou operaci s cílem potlačit povstání proruských separatistů. Zatímco Kyjev tvrdí, že je to protiteroristická akce, Moskva hovoří o trestné výpravě proti příznivcům federalizace.
Evropská komise (EK) je myšlence dalšího rokování ve Švýcarsku nakloněna. "Jsme otevřeni každé iniciativě, která by ukončila násilí a vedla k uklidnění nynější krize," reagovala dnes mluvčí EK Maja Kočijancičová na otázku, zda by EU podpořila další ženevskou schůzku. Nové setkání by podle ní mělo smysl, kdyby z něj skutečně vyplynul užitek a zklidnění situace.
