Rusty Bucklew čeká na popravu ve státě Missouri. V březnu roku 1996 se vydal do domu bývalé přítelkyně Stephanie Pruittové. Na místě zastřelil jejího partnera Michaela Sanderse a Stephanie unesl. V domě zanechal bez dozoru jejich čtyři děti. Ženu poté více než pět hodin znásilňoval, až ji na konec vzal na zběsilou jízdu autem, která skončila policejní honičkou. Policie Buckleweho postřelila a na místě zatkla.
Smrt v křečích
Nyní má po 18 letech přijít den 21. května, kdy mu lékař do žil vpraví látky, které ho usmrtí. Po nedávném případu Clayttona Locketta, jehož popravu zastavil v průběhu ředitel věznice kvůli problému se zaváděním smrtící látky, doufá Bucklew v rychlou smrt. Lockett totiž zemřel po 40 minutách v křečích a se zaťatými zuby na infarkt (VÍCE ČTĚTE ZDE).
„Děsí mě to,“ svěřil se Bucklew v telefonickém rozhovoru pro The Guardian. Úřady v Missouri totiž odmítají vězňům sdělit, jaké smrtící látky při popravě používají a odkud pochází. „Je to jednoduché. Když nemáte co skrývat, můžete vše ukázat. A pokud ne, něco schováváte. Takhle to vidím já. Buď ukažte, jak to je, anebo jste lháři. A Spojené státy americké lžou,“ říká Bucklew.
Požaduje nahrávání popravy
Od té doby, co certifikovaný dánský výrobce přestal do Spojených států dodávat látku, která se při popravách používá, objednávají si úřady mix drog od utajených farmaceutických společností.
Právníci navíc tvrdí, že Bucklew má větší důvod k obavám než další vězni, kteří čekají na popravu. Od narození trpí kavernózním hemangiomem, kvůli kterému se mu v hlavě tvoří krevní sraženiny. Právníci se obávají, že smrtící látky nemusí v jeho těle cirkulovat správně, ale že mu mohou způsobit velkou bolest. „Bojím se, že na mě látky nebudou účinkovat a že zůstanu ve vegetativním stavu, můj mozek bude mrtvý. Sami jste viděli, co se stalo v Oklahomě,“ odkazuje Bucklew na případ Clyttona Locketta. „Jsem další na řadě. Zvorají taky moji smrt?“ ptá se.
Jeho právníci proto požádali soud, aby byla celá poprava nahrána na video. „Pokud jsou úřady státu Missouri odhodlány k popravě Russella Buckleweho, měly by být odhodlány i k tomu, aby byl celý případ nahrán,“ argumentuje jeho právnička Cheryl Pilateová.
Poslední dny v životě
Bucklew přiznává, že ve vězení je už dlouho a na popravu je připravený. „Toho chlapa jsem střelil a zabil ho, a je mi to hluboce líto,“ říká pětačtyřicetiletý Bucklew. Zároveň ale ví, že žádná omluva ho před smrtící injekcí nezachrání. „Už tu sedím 18 let, jsem unavený.“ Přesto Bucklew říká, že se změnil. „Už nejsem ta stejná osoba jako před 18 lety. Tehdy jsem se choval jako hloupé dítě.“ Až nyní prý zjistil, že moudrost přichází s věkem.
Smrtící injekci podá Bucklewemu lékař v osudný den jednu minutu po půlnoci ve státní věznici v Bonne Terre. Bucklew se proto snaží užít si poslední dny života. Každé ráno si zkontroluje naplánované návštěvy i telefonní hovory. Poté se prochází kolem betonové zdi na dvoře věznice, čte knihy nebo poslouchá hudbu. Přeje si také, aby si mohl naposledy zakouřit. „Jestli je někdy čas na poslední cigaretu, je to právě teď,“ dodal.
