Evropských voleb se v zemi pod Tatrami o víkendu zúčastnilo jen 13,05 procenta oprávněných voličů. Stejně jako ve volbách v letech 2004 a 2009 i tentokrát byla nejnižší účast ze všech členských států EU právě na Slovensku.
"Já souhlasím, že při tak nízkém počtu třinácti (europoslanců) za Slovensko mohou být voleny přímo osobnosti," řekl v diskusní relaci Slovenského rozhlasu předseda opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík.
Jako v komunálních volbách
Podobný názor má také europoslankyně Monika Flašíková Beňová, která kandidovala za vládní sociální demokraty (Směr-SD) premiéra Roberta Fica. "Nyní lze využít prostor k tomu, abychom začali diskutovat o změně volebního systému pro volby do Evropského parlamentu. Měli bychom dát lidem šanci, aby (europoslance) vybírali podobným způsobem, jak vybírají v komunálních volbách," řekla Beňová v debatě se Sulíkem. Primátory slovenských měst a starosty obcí volí občané přímo.
ČTĚTE VÍCE |
Návrh nového volebního zákona, který má na Slovensku sjednotit pravidla vícero voleb a který je na programu probíhající schůze slovenského parlamentu, se změnou způsobu volby europoslanců zatím nepočítá. Slováci by podle předlohy zákona dál měli v evropských volbách volit strany.
Přímo voleni jsou na Slovensku kromě starostů a primátorů také například prezident nebo předsedové krajů. V eurovolbách, podobně jako v parlamentních volbách, Slováci volí konkrétní stranu, pořadím na kandidátní listině mohou voliči zamíchat prostřednictvím preferenčních hlasů. Tímto způsobem byl u víkendových voleb zvolen europoslancem i Sulík, který původně kandidoval z třetího místa kandidátky SaS. Sulíkova strana získala v Evropském parlamentu pouze jeden mandát.
