Hospodářskou část asociační dohody, která počítá s vytvořením zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU, podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek. Dohoda vyžaduje ještě ratifikaci v parlamentech členských zemí, aby mohla začít platit.
Moskva varovala Kyjev před "vážnými následky" tohoto kroku a hrozila přijetím příslušných opatření, aby se prý nemohlo stát, že do celní unie bude pod ukrajinským pláštíkem proudit zboží z EU. Ukrajina je již členem zóny volného obchodu v rámci postsovětského Společenství nezávislých států.
Souhlas partnerů
K omezení ukrajinského dovozu Moskva podle pravidel celní unie potřebuje souhlas partnerů. Bělorusko a Kazachstán však ruský návrh, který by znamenal zhoršení vztahů s Ukrajinou, odmítly, uvedl list s odvoláním na nejmenovaného účastníka jednání.
ČTĚTE TAKÉ: |
Po jednání místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov prohlásil, že Rusko smí postupovat jednostranně, nicméně neupřesnil, jak by to mohlo učinit. "(...) ochranná opatření budou tak či onak zapotřebí a my budeme pokračovat v jednáních, aby tato opatření byla společná, nikoli jednostranná," prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Ruští úředníci prý připouštějí, že i kdyby Rusko zvýšilo cla na ukrajinské zboží z nuly na 7,1 procenta, zboží by se i tak mohlo dostat na ruský trh přes Bělorusko, pro které by bylo složité a nevýhodné uzavřít 600 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou.
Bělorusko je podle vicepremiéra Sjarheje Rumase rozhodně proti přijímání nějakých naléhavých opatření, protože není jasné, nakolik může být celní unie ukrajinským přidružením k EU ohrožena.
Reakce Kazachstánu
Listu se nepodařilo získat vyjádření Kazachstánu, nicméně odhadl, že když tato středoasijská země právě vyjednává o přijetí do Světové obchodní organizace (WTO), nebude zřejmě riskovat ukrajinské veto.
Vedomosti připomněly analýzu nevládního Výboru občanských iniciativ (KGI), podle kterého Rusko může v konfliktu s Ukrajinou přijít o odbytiště pro své výrobky v hodnotě až 5,8 miliardy dolarů (asi 117 miliard Kč). To je zhruba o 1,1 procenta svého vývozu, zatímco ztráty z ukončení dovozu ukrajinských výrobků by nepřekročily dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard Kč).
Ukrajina by naopak ztrátou svého hlavního odbytiště v Rusku podle KGI přišla o 15 miliard dolarů (asi 302 miliard Kč), nemluvě o ztrátě ruských investic a nákladech na přizpůsobení se normám EU. "Šoková roztržka" s Moskvou by tak Kyjev mohla stát až 33 miliard dolarů (asi 664 miliard Kč), čili zhruba dvojnásobek pomoci od Mezinárodního měnového fondu v letošním a příštím roce.
