Takzvaný Mitrochinův archiv, který je podle britských historiků vůbec nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, podrobně popisuje aktivity KGB a přináší seznam jejích agentů. Jsou v něm například i informace o akci, kterou sovětská tajná služba v Československu roku 1968 nasadila k potlačení takzvaného Pražského jara.
ČTĚTE TAKÉ: |
Mitrochinovy spisy, které dlouholetý pracovník sovětské rozvědky vynesl z Ruska při svém útěku v roce 1992, jsou od pondělka k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge. Dokumentují praktiky KGB v západních zemích i ve státech bývalého komunistického bloku včetně tehdejšího Československa. Uvádějí jména agentů, rozkrývají jejich sabotážní akce a způsoby získávání spolupracovníků.
Soubor obsahuje například informace o akci s krycím názvem Progres, kterou tehdejší šéf KGB Jurij Andropov namířil proti hnutí směřujícímu k demokracii v Československu na jaře 1968. Podle listu The Guardian hovoří archiv o 15 "zkušených agentech rozvědky", kteří měli za úkol zaměřit se na řadu lidí v Praze, zejména na redaktory médií a studentské vůdce s cílem potlačit protisovětské hnutí.
V Pobaltí Mitrochina odmítli
V Británii již v roce 1999 způsobila senzaci kniha historika Christophera Andrewa vycházející z Mitrochinových dokumentů, která přinesla mimo jiné odhalení britské státní zaměstnankyně Melity Norwoodové. Ta jako agentka KGB dlouhá léta předávala Moskvě informace o britském jaderném programu a byla podle autora nejvýznamnější agentkou v cizí zemi, jakou kdy sovětská tajná služba získala ke spolupráci.
Tajné služby se za sovětských dob stylizovaly jako místo, kde pracují nejčestnější a neúplatní lidé a tato pověst přežívá dodnes
Mitrochin se materiály během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažil podle agentury AP nejprve nabídnout americkému velvyslanci v jedné z pobaltských zemí, byl však odmítnut. Při pokusu na britské ambasádě mu však prý jeden z diplomatů po krátkém rozvažování řekl: "Dal byste si šálek čaje?", zatímco nechal dokumenty prozkoumat experty. Tento moment podle historiků změnil jeho život a dal světu nahlédnout do jednoho z nejcennějších zdrojů informací o praktikách KGB.
Na základě dřívější dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem dnes Británie zpřístupnila 19 z celkového počtu 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině, které jsou ode dneška pro veřejnost k nahlédnutí v archivu v Cambridge. Jeho ručně psané poznámky v sešitech zůstávají tajné.
