Ke zvolení devětapadesátiletý Lucemburčan potřeboval nejméně 376 hlasů, tedy nadpoloviční většinu v europarlamentu, kde zasedá 751 poslanců. Voleb se nakonec účastnilo 729 poslanců: 250 hlasovalo proti, 47 se zdrželo a deset lístků bylo prohlášeno za neplatné.
Juncker o svém zvolení s europoslanci jednal minulý týden a dnes dopoledne poslance oslovil s poměrně dlouhým projevem. Vystoupení bylo koncipované tak, aby uspokojilo proevropskou levici i pravici: kandidát slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu, slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.
Podle českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) z EPP je Juncker politik se zkušenostmi, schopností dělat kompromisy a silnou autoritou. V hlasování podle něj šlo ale také o podporu celého procesu, kdy se šéfem komise stal kandidát deklarovaný voličům dopředu před evropskými volbami. Podobně se vyjádřil i Pavel Telička z Hnutí Ano, součásti liberální ALDE. Juncker prý navíc po diskusi s poslanci upravil některé své priority.
Lídr kandidátky ČSSD Jan Keller (S&D) uvedl, že podpora Junckera ze strany socialistů byla "technickou koalicí", v programové stránce věci prý bude levice Junckera hlídat a bude chtít mít možnost kontrolovat v komisi některé důležité oblasti.
Nástup Junckera do čela komise je vítězstvím interpretace lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, kterou prosazovaly velké proevropské politické frakce už před květnovými volbami. Nabídly volební lídry, kteří se v analogii s národními volbami a funkcí premiéra měli stát budoucími šéfy komise.
Juncker byl takovým kandidátem Evropské lidové strany (EPP), která nakonec v květnu volby vyhrála. A lidovci i druhá frakce socialistů a demokratů (S&D) dali rovnou najevo, že většinovou podporu v dnešním hlasování nikdo jiný než Juncker nezíská. Výrazně tak omezili manévrovací prostor prezidentům a premiérům členských zemí unie, kteří podle lisabonské smlouvy kandidáta parlamentu "s přihlédnutím k výsledkům voleb" navrhují.
Ve svém odporu vůči Junckerovi na summitu před třemi týdny vytrval britský premiér David Cameron, kterého ale podpořil jen jeho maďarský kolega Viktor Orbán.
EPP si podporu socialistické frakce S&D a tedy Junckerův úspěch v dnešním hlasování pojistila už počátkem měsíce, když pomohla znovu do čela Evropského parlamentu zvolit německého socialistu Martina Schulze. Právě on dnes zvolení Junckera označil za "nový začátek v Evropském parlamentu".
Proti Juckerovi byli od počátku Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejichž lídr Syed Kamall označil dohodu lidovců a socialistů za "matku všech zákulisních dohod". Hlasy mu nedali ani euroskeptici z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), levicoví europoslanci z GUE/NGL a také posílená skupina nacionalistických a antievropských stran, z níž se zatím Marine Le Penové z francouzské národní fronty (FN) nepodařilo sestavit plnohodnotnou frakci.
Jan Zahradil (ODS, ECR) připomněl, že frakce s celým nominačním procesem nesouhlasila od samého začátku. Junkcer podle něj navíc není vhodný muž pro práci šéfa komise ve chvíli, kdy EU potřebuje reformu. "To je člověk, který byl po desetiletí součástí systému, takže ho teď těžko může reformovat," dodal europoslanec.
Pro českou komunistickou europoslankyni Kateřinu Konečnou (GUE/NGL) je sice Juncker možná odborníkem, je prý však také pokračovatelem "vlády Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise nad občany".
