Lidovky.cz: Mezinárodní expertní tým v pondělí zahájil vyšetřování místa tragédie. Jak při své práci postupuje?
V souladu s obvyklým postupem v případě letecké havárie je prvním úkolem vyšetřovatelů shromáždit co největší množství úlomků stroje, aby jej mohli poskládat a zjistit, kde přesně k závadě došlo a co bylo její příčinou. Bude třeba najít i ty nejdrobnější části; ty mohou někdy prozradit víc než velké úlomky. Více o mechanismu zkázy napoví rovněž černé skříňky a případně i trosky rakety, jež byla zřejmě příčinou zániku letadla – střely na sobě nesou identifikační čísla, podle nichž se dá dohledat výrobce a pravděpodobně i poslední majitel rakety.
Lidovky.cz: Zaměřují se vyšetřovatelé na nějaké konkrétní úlomky, které mohou napovědět víc než jiné?
V tomto konkrétním případě budou chtít najít všechno. Stále totiž s jistotou nevíme, co bylo příčinou pádu, natož která část boeingu byla zasažena. Raketa vypálená ze systému 9K37 Buk, známého pod „západním“ označením SA-11 Gadfly 1, letadlo nezasáhne přímo, ale exploduje v jeho blízkosti, a vyšle tak proti stroji množství střepin (Systém Buk. Obrovská ‚brokovnice‘, která exploduje u letadla). Tedy i sebemenší část letadla může vyšetřovatelům poskytnout vodítko. Problém je, že trosky jsou podle všeho rozesety na velké ploše, takže samotná jejich kompletace asi nebude záležitostí dnů, ba ani týdnů.
INFOGRAFIKA: Jak funguje systém Buk
Lidovky.cz: Jaké důkazy potřebují vyšetřovatelé odhalit, aby mohli se stoprocentní jistotou potvrdit, že letadlo bylo skutečně sestřeleno, případně že jej zasáhl právě systém Buk?
Dostupné záběry naznačují, že boeing explodoval až na zemi, tedy že větší část letadla dopadla na zem vcelku. To by mohlo ukazovat – ale podotýkám, že jsou to jen spekulace -, že k větší destrukci stroje ještě ve vzduchu nedošlo, že raketa zabila nebo ochromila posádku a boeing pak vybuchl až na zemi. V centru pozornosti tedy kromě černých skříněk bude i pilotní prostor a rovněž ostatky posádky. Obojí může ukázat, jakým způsobem byla posádka vyřazena z provozu, zda ji například zabily střepiny, nebo zahynula následkem dekomprese, což by znamenalo, že byl narušen přetlakový trup letadla.
Lidovky.cz: Co mohou prozradit ostatky pasažérů?
Pitva může odhalit nejen to, proč zahynuli, ale také průběh zániku letadla. Jestliže se trup stroje naruší ve velké výšce, lidé na jeho palubě zemřou kvůli nedostatku vzduchu. A naopak: pokud by někdo z nich ještě žil v okamžiku dopadu a stroj by explodoval, je pravděpodobné, že se v plicích oběti najdou stopy kouře. K tomu je však třeba těla pečlivě prozkoumat. Nesmíme rovněž zapomenout, že od tragédie uplynulo už několik dnů a vysoké venkovní teploty těla do jisté míry poškodily. Je také otázka, jak dobře funguje chladící vlak, kam ostatky ukládají.
Mise OBSE u chladících vagónů s těly oběti tragédie:
Lidovky.cz: Mimo jiné i v tomto ohledu jsou okolnosti vyšetřování kritizovány. Jaké důkazy se během uplynulých pěti dnů mohly ztratit?
Prakticky jakékoli. Zaprvé musíme mít na paměti, že hovoříme o válečné oblasti. Pokud se potvrdí, že letadlo sestřelili separatisté, kteří oblast kontrolují, pravděpodobně po sobě budou chtít zahladit stopy. Jistou roli bohužel hraje i lidská hamižnost. Vzpomeňme si na tragédii ve Smolensku: vojáci, kteří měli místo havárie střežit, místo toho okrádali mrtvé cestující. A to bylo civilní, mírové území. Na rozdíl od východu Ukrajiny, kde, jak dokládají události posledních měsíců, nemá lidský život žádnou cenu.
Lidovky.cz: Ukrajinský prezident Porošenko nařídil zastavení bojů v okruhu 40 kilometrů od místa pádu, zajistí to však bezpečnost expertního týmu? Chrání vyšetřovatele nějaká zvláštní bezpečnostní opatření?
Separatisté tvrdí, že s přítomností vyšetřovatelů souhlasí a podporují ji, takže je pravděpodobně sami budou chránit. Kdyby se mezinárodním expertům něco stalo, vyvolalo by to skandál, který by ještě více poškodil už tak pošramocenou reputaci vzbouřenců. Stoprocentně to ale zaručit nemohou, tím spíš, že se jedná o oblast nikoli klasické, ale spíše partyzánské války, a další incidenty nemůže nikdo vyloučit.
VÍCE ZDE: |
Koneckonců, já osobně se domnívám, že podobným způsobem došlo i k sestřelení letu MH17: rozhodně si nemyslím, že někdo dal rozkaz k likvidaci civilního letu, pravděpodobně skutečně chtěli zneškodnit letoun ukrajinské armády. Od začátku bojů sestřelili separatisté údajně už dvanáct strojů ukrajinských ozbrojených sil, a říká se, že s jídlem roste chuť. Rebelové sice tvrdí, že k útoku na malajsijský boeing neměli potřebné zbraně, ale to nic moc neznamená. Mapa ukrajinských vojenských základen dokládá, že v té konkrétní oblasti jsou tři či čtyři ukrajinské vojenské základny, které disponují relativně moderními letadlovými komplety, ať už se jedná o zmíněný Buk nebo systémy S-200 a S-300, a rozhodně není vyloučeno, že tyto zbraně někdo ukořistil, případně přiměl posádku základny, aby s ním spolupracovala.
Ozbrojený separatista gestikuluje na novináře na místě zřícení letu MH17.
Lidovky.cz: Zmínil jste i černé skříňky. Mohou obsahovat průkazné informace o sestřelení letadla, pochopitelně za předpokladu, že se je podaří patřičně prozkoumat?
Záznamy, jež tzv. černé skříňky obsahují, jsou dvojího druhu. Zaprvé zachycují stovky technických údajů o stavu stroje, dozvěděli bychom se tedy, v jaké poloze a jakým směrem boeing letěl, jak byly nastaveny jeho systémy, zda byl zapnutý autopilot atd. Druhý záznamník pak ukládá veškeré hlasy v pilotní kabině, případně i v jejím okolí. Pokud ovšem raketa vybuchla přímo u letadla, s největší pravděpodobností nestihli nijak reagovat. Kdyby se to stalo ve větší vzdálenosti a oni výbuch ještě zahlédli, může tam být zachycen například pilotův výkřik. Obávám se, že jestli něco příčinu pádu objasní, budou to spíše trosky letadla než černé skříňky.
K TÉMATU: |
Lidovky.cz: Diskutuje se o tom, kdo nese za tragédii odpovědnost. Vyjádření ukrajinských a ruských politiků nyní ponechme stranou, často je však zmiňováno ukrajinské řízení letového provozu, jež mělo údajně zajistit bezpečnost ve svém vzdušném prostoru. Jaký je váš názor? Bylo to v jeho silách?
Civilní lety létají nad řadou oblastí, v nichž se válčí, podívejme se například na dnes aktuální oblast Izraele a Pásma Gazy. Úřady pravděpodobně ani netušily, že by někdo proti civilnímu letu mohl použít zbraně, natož tak účinné. Výška, v níž se civilní lety pohybují, byla považována za bezpečnou. ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví, pozn. red.) sice v dubnu upozornila, že tato oblast není bezpečná, ale nikoli formou striktního nařízení. Velké společnosti jako Lufthansa na to samozřejmě reagovaly, ale jiné to zjevně podcenily, protože je zkrátka nenapadlo, že by jejich linky mohly být v ohrožení. V posledních desetiletích můžeme podobné útoky na civilní letadla spočítat na prstech jedné ruky. Svou roli hraje i ekonomika, každá odchylka od vymezeného letového koridoru znamená ztrátu tisíců dolarů. A je-li pravda, že malajsijské aerolinky se potýkají s velkými finančními problémy, nelze se divit tomu, že svou situaci nechtěly zhoršovat. Ale opět: jsou to jen spekulace.
Lidovky.cz: Proti (byť jakkoli vysokým) finančním ztrátám však nyní stojí 298 zmařených životů. Může se tragédie u Grabova stát zlomovým mementem? Zaznamenal jste nějaké náznaky, že by letecké společnosti zvažovaly úpravu svých letových koridorů tak, aby se jejich stroje konfliktním oblastem v budoucnu vyhýbaly?
Kupříkladu ČSA odklonily přibližně dvacítku svých letů, k podobným krokům už dříve sáhly i další letecké společnosti jako Lufthansa. Nicméně globálně by něco podobného bylo velmi problematické. Lokálních konfliktů se na planetě odehrává velké množství a zatím panovalo přesvědčení, že civilní lety jsou v bezpečí. Pravda, nyní se ukázalo, že to neplatí, zejména v případě zemí, jež disponují moderními protileteckými zbraněmi. Nějaká opatření se tedy dají očekávat, na to, abychom předvídali jejich konkrétní podobu, je však zatím příliš brzy.
PÁD LETU MH17 |
