Lidovky.cz: Spojené státy v neděli zveřejnily satelitní snímky, jež mají dokazovat, že ruská armáda ostřeluje ukrajinské teritorium (více čtěte ZDE). Jaké konkrétní informace z nich lze vyčíst?
Snímky zachycují přesné rozmístění ozbrojených jednotek a míst dislokace na obou stranách rusko-ukrajinské hranice, a to jak před onou inkriminovanou střelbou, tak po ní. Můžeme na nich rovněž rozpoznat krátery, které ostřelováním vznikly. Ovšem k váze samotných snímků: všechny strany konfliktu v tomto ohledu zveřejňují pouze nezbytné minimum, aby ochránily své zdroje a způsob, jak tyto informace získaly.
Ministerstvo zahraničí Spojených států zveřejnilo snímky, které podle něj...
Ministerstvo zahraničí Spojených států zveřejnilo snímky, které podle něj...
Lidovky.cz: Moskva však snímky odmítla jako padělek a produkt „propagandistického kolotoče“ roztočeného spojenými silami ukrajinské rozvědky a amerických poradců. Razantní výroky stranou - představují satelitní snímky skutečně spolehlivý důkaz ruského vojenského angažmá na Ukrajině?
Rusko zřejmě naráželo mimo jiné na činnost amerického ambasadora v Kyjevě George Pyatta, který tvrzení o ruské účasti v ukrajinském konfliktu veřejně podporuje. Nicméně silně pochybuji o tom, že by Spojené státy fabrikovaly důkazy, domnívám se, že to momentálně nemají zapotřebí. Byť samozřejmě platí, že ty snímky bychom měli chápat jen jako podpůrný argument teze, s níž Ukrajina vystoupila před více než dvěma týdny - tedy že jednotky ukrajinské armády, zejména pohraničníků, jsou systematicky ostřelovány i z území Ruské federace. Hlavní tíha důkazů leží jinde, hlavně v očitých svědectvích přímých účastníků bojů, a to nejen příslušníků ozbrojených sil, ale například i na místě působících novinářů.
Lidovky.cz: Ukrajinská strana se opírá také o údajné odposlechy, které mají zachycovat průkazné rozhovory separatistů – naposledy v kauze sestřeleného malajsijského boeingu. Jsou tyto nahrávky věrohodné?
Záznamy jistě mohou být autentické, umím si představit, že takové rozhovory skutečně proběhly. Odposlechy však mají jednu velkou nevýhodu, a to, že tvrzení, která mají dokládat, nelze doložit jinak. Jsou tedy méně věrohodné a snáze zpochybnitelné, na rozdíl třeba od satelitních snímků.
VÍCE ZDE: |
Lidovky.cz: V souvislosti s děním na východní Ukrajině se často skloňuje pojem informační válka. Jak důkazy tohoto typu zapadají do informační strategie obou znepřátelených stran?
Na Ukrajině probíhá regulérní ozbrojený konflikt, do něhož je zapojena celá řada aktérů. Boj o veřejné mínění a informační prostor je samozřejmě jeho nesmírně důležitou součástí, což musíme mít na paměti pokaždé, když poskytované informace – či desinformace – interpretujeme. Domnívám se, že přinejmenším z ruské strany už těch nepravd zaznělo poměrně hodně. Ruská strategie, co se Západu týče, je prostá: paralyzovat politické elity tak, aby nemohly přijmout efektivní protiopatření. Toho nejlépe dosáhnete tím, že je zbavíte podpory veřejného mínění, tedy máte-li co do činění s protivníkem, jehož zřízení stojí na demokratických základech. Když veřejnost zahltíte řadou i vzájemně se vylučujících tvrzení a vysvětlení, každý si v nich najde to svoje, veřejné mínění se rozštěpí a elitám tím znesnadníte hledání potřebného konsensu.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Existují vůbec za takových okolností důkazy, které můžeme brát jako neprůstřelné?
Roli Ruska v ukrajinském konfliktu jich napovídá celá řada. Kromě zmíněných očitých svědectví například zbrojní arzenály, jež ukrajinská armáda nachází na místech, která se jí na povstalcích podaří vybojovat. K dispozici jsou i záznamy, které zachycují přejezdy vojenské techniky z míst poblíž rusko-ukrajinské hranice. Dosti výmluvné jsou také osoby, které stojí v čele těch samozvaných lidových republik v Doněcku a Luhansku: to všechno jsou ruští občané, mnozí z nich mají prokazatelné pracovní zkušenosti z ruských silových struktur, včetně ozbrojených složek. Například minulý týden, když ukrajinská vojska dobyla Severodoněck, tam bylo zajato několik desítek těch takzvaných dobrovolníků – všichni do jednoho občané Ruské federace. To samo o sobě podle mě dostatečně naplňuje formální znaky agrese, o předchozí anexi Krymu nemluvě.
ČTĚTE TAKÉ: |
