"Na vykonstruovanost a nelegitimnost protiruských sankcí přijímaných Spojenými státy jsme upozorňovali nejednou," uvádí se v prakticky první oficiální politické reakci Moskvy na zpřísnění sankcí, které v úterý večer oznámil americký prezident Barack Obama.
"Taková rozhodnutí Washingtonu nepřinesou nic jiného než další komplikace v rusko-amerických vztazích a vytvoření krajně nepříznivého ovzduší v mezinárodních záležitostech, v nichž součinnost našich zemí mnohdy hraje rozhodující úlohu," konstatuje ministerstvo.
ČTĚTE TAKÉ: |
Obviňuje přitom americkou vládu, že to ona a kyjevské vedení jsou odpovědní za "tragický vývoj událostí na Ukrajině". "Ne Rusko, nýbrž kyjevský režim a jeho zaoceánští kmotři nesou vinu na rostoucím počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem východních regionů," tvrdí ministerstvo.
Bílému domu současně vyčítá, že "zakrývá krvavou operaci kyjevské armády" a "nadále proti nám vynáší nepodložená tvrzení". "Reálné ztráty z natolik destruktivní a krátkozraké linie budou pro Washington velmi citelné," zdůrazňuje se v prohlášení.
Spolu se Spojenými státy už oznámila rozšíření sankcí také Evropská unie. Má se týkat přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor.
K TÉMATU: |
V souvislosti s evropskými sankcemi je prý Moskva podle ministerstva zahraničí, citovaného ITAR-TASS, zklamaná "neschopností EU hrát samostatnou roli ve světových záležitostech. "Zdá se, že Evropská unie je ochotna přistoupit na vážné ekonomické důsledky kvůli realizaci pochybných geopolitických plánů, a přitom ne vlastních," konstatuje ruská diplomacie v očividné snaze vnést rozkol mezi Brusel a Washington.
"Brusel v zápalu sankcí vytváří z vlastní vůle překážky pro další spolupráci s Ruskem v takové mimořádně důležité oblasti, jakou je energetika," vysvětluje Moskva a hned dodává: "Je to nerozvážný, nezodpovědný krok. Nevyhnutelně povede k růstu cen na evropském energetickém trhu." Odhodlání přidat se k rozšíření protiruských sankcí dnes dalo najevo Norsko, přestože není členem EU a s Ruskem spolupracuje zejména v energetické oblasti. Oslo ale už dříve dalo najevo, že evropské spojence v tlaku na Moskvu kvůli ukrajinské krizi podpoří.
Naproti tomu Austrálie, která dříve sankce proti Rusku zavedla, se do jejich nynějšího zpřísnění zatím zapojit nechce. "Teď se právě soustředíme na to, abychom se co nejrychleji dostali na místo" pádu malajsijského letadla, řekl dnes podle serveru australské televizní stanice ABC. Na palubě letounu - podle dosavadních poznatků nejspíš sestřeleného raketou země-vzduch - byly mezi 289 lidmi i skoro tři desítky Australanů. Západ se přiklání k tomu, že boeing malajsijských aerolinií sestřelili proruští separatisté vyzbrojovaní Moskvou.
