Velitel roty Alexej Davos (příjmení je přezdívka, kterou používá pro identifikaci při komunikaci s ostatními veliteli) poté, co se dobrovolně přihlásil do dnes již slavného praporu Donbas, dostal nejdřív samopal vyrobený v roce 1959. Teď už je na tom lépe. „Doufám, že teď už každým dnem vstoupíme do Doněcku,“ říká. Jeho rota postupuje k městu od severu, kde v posledních dnech probíhají nejtěžší boje.
VÍCE K TÉMATU: |
Ukrajinská armáda je složena z řady struktur a jednotné velení ne všichni respektují. Kromě toho je problémem nedostatek vysílaček i zkušeností. Teď už se ukrajinské oddíly dostávají k sobě tak blízko, že dochází občas ke střelbě do vlastních řad. „To se stávalo i v jiných válkách. My se tomu nebezpečí snažíme předcházet,“ říká Alexej.
Vynalézavost vojáků se nepodřizuje žádné směrnici – nejčastěji se na Donbasu používá jasně žlutá izolepa, kterou si muži omotávají kolem hrudi, přilepují na helmy, označují si jí co nejviditelněji svá záda i ramena
Pozorovatelé patří na hranici s Ruskem
V noci na neděli velení takzvané protiteroristické operace žádné ztráty nehlásilo. Rebelové sice pozice ukrajinských ozbrojených sil ostřelovali jak z granátometů, tak několikrát i z raketových systémů GRAD, ale na většině úseků museli nakonec nepatrně ustoupit.
Nejméně dvakrát bylo ukrajinské území podle velitelů ostřelováno z Ruska, a to minometem. Ukrajinští velitelé proto považují za prioritu kontrolu hranic s Ruskou federací, a ne obsazení Doněcku a Luhansku.
Reportérka LN na UkrajiněReportérka LN Petra Procházková na cestě po Ukrajině. Navštívila dosud Zakarpatsko, Podněstří a Oděsu. Nyní píše z Doněcké oblasti.  |
Podle europoslance Jaromíra Štětiny, který v těchto dnech navštívil oblasti bojů na sever od Doněcku, by válka sil antiteroristické operace s tzv. separatistickými jednotkami již dávno skončila vítězstvím Kyjeva, kdyby Rusko masově nedodávalo vzbouřencům zbraně.
„Je nezbytné, aby na hranicích Ukrajiny s Ruskem operovali mezinárodní pozorovatelé. Sankce proti Rusku by měly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby to byl on, kdo hranice mezi Ruskem a Ukrajinou uzavře,“ říká Štětina, který mj. zjišťoval situaci uprchlíků z ostřelovaných obcí a měst. Štětina zastává názor, že ozbrojený konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny není občanskou válkou, jak se snaží zdůrazňovat Ruská federace, ale válkou Ruska proti Ukrajině.
Civilisté se stále ve větším počtu snaží opustit obklíčená města, ale v mnohých případech se jim to kvůli ostřelování nedaří. Podle tvrzení uprchlíků mnohé automobily separatisté vracejí. Obyvatelé Doněcku se také obávají, že jim vůz při pokusu opustit město rebelové zabaví.
Takzvaný ministr obrany Doněcké lidové republiky bývalý ruský důstojník Igor Strelkov vyhlásil zákony, na základě kterých je možné prakticky komukoliv zabavit jakýkoliv majetek, který potřebuje „armáda“. Podle velitele Davose navíc separatisté speciálně umisťují kulomety na obytné domy, aby vyvolali odvetnou střelbu na civilisty.
„Vždy se snažíme všemožně lidi varovat, aby odešli do krytů, ale pak, když už po nás nepřítel pálí ze všech sil, musíme střelbu opětovat. A doufat, že civilisté odešli do bezpečí. Často po osvobození obce z různých úkrytů vylezou až stovky lidí.“ Podle Davose ukrajinské vojáky nijak nadšeně většinou nevítají, ale postupně se přesvědčují, že s příchodem ozbrojených sil Ukrajiny zavládne v oblasti pořádek. „I když i my máme problémy s disciplínou,“ přiznává důstojník.
Starostové hráli na obě strany
V obci Konstantinovka, jen pár set metrů od frontové linie, v místním baru vojáci odvedení na základě mobilizace nakupují vodku a popíjejí pivo. Za několik desítek minut mají zahájit útok na sousední obec, odkud byla v noci proti jejich pozicím vedena střelba. „To až potom, až to vyhrajeme,“ říká omluvně mladík z Těrnopolu, ale hostinský se ušklíbá. „Je to jen o něco lepší, než když tady byli tamti. Vousatí,“ říká šeptem. „Vousatými“ má na mysli proruské rebely.
Podle velení protiteroristické operace je hlavní nedopustit příliš velké ztráty mezi civilisty. Situaci komplikuje i to, že část z nich aktivně či pasivně podporuje proruské separatisty. To se týká i některých místních administrativ včetně starostů. „Proto je tak těžké uzavřít je do nepropustného obklíčení, vyhladovět, už teď mají někteří potíže s municí a palivem do vozidel. Ovšem ti, kteří jsou u hranic s Ruskem, jsou zásobováni skvěle,“ potvrzuje Davos.
ROZHOVOR Z MÍSTA: |
I podle nezávislých ruských novinářů Moskva koncentruje u hranic s Ukrajinou stále více techniky – další tanky měly v noci na neděli podle ukrajinské Rady bezpečnosti a obrany být předány separatistům na úseku hranice, který stále nekontrolují ukrajinské ozbrojené síly. Přítomnost mezinárodních pozorovatelů by těmto excesům jednoznačně zabránila.
