Ruský humanitární konvoj? Pro Kyjev obrovská potupa, líčí reportér z Ukrajiny

Lidovky.cz: Momentálně jste v Charkově, kam se před válkou uchýlily tisíce běženců. Zvládá se o ně město postarat?
Minulý týden bylo v Charkově oficiálně registrováno přibližně 24 tisíc uprchlíků, v uplynulých dnech jich bezesporu ještě přibylo. Nicméně jejich skutečný počet je pravděpodobně několikanásobně vyšší, mnozí z běženců totiž nacházejí útočiště u příbuzných a statistiky je vůbec nezachytí. To ostatně neplatí jen pro Charkov, uprchlíci jsou rozeseti po celé Ukrajině, podle toho, kde žijí jejich rodiny. Lidé utíkají především před ostřelováním obytných oblastí, přičemž ne každému se to podaří – překročit bojovou linii je velký problém, znepřátelené strany ji kontrolují a monitorují, koho pustí dál. Ukrajinská strana běžence filtruje, dospělé muže ve věku od 18 do přibližně 60 let podrobuje až několikadenní internaci a výslechům, které mají odhalit, zda dotyčný nebojoval po boku separatistů.

Lidovky.cz: Jaké možnosti se nabízejí těm, kteří příbuzné mimo oblast bojů nemají?
Na mnoha místech vznikly provizorní ubytovny, ukrajinská vláda navíc pro uprchlíky zřídila přechodné stanové tábory, kde jim poskytuje jídlo a základní materiální pomoc. Do Charkova jezdí bezplatný vlak a odtud pak mohou běženci na vlastní pěst cestovat po zemi, ať už třeba vlastním autem, nebo veřejnou dopravou. Pokud na to samozřejmě mají dost peněz. Ve větších městech, jako je třeba právě Charkov, je situace vcelku stabilizovaná, takové město uprchlíky pojme, ale v menších obcích a malých okresech je to daleko horší. Například do známého lázeňského letoviska Svatohorsk, jehož populace donedávna čítala pouhých několik tisíc lidí, přibylo kvůli konfliktu dalších zhruba deset tisíc běženců. Část z nich si tamní pobyt hradí, ale jiní ty peníze zkrátka nemají a musejí se o ně postarat tamní úřady. Jenže ty na to nemají potřebné prostředky, nemohou je uživit ani ubytovat, nemají pro ně potřebné potraviny, lékařskou pomoc...

Lidovky.cz: Ve válečných oblastech běžný život, včetně toho pracovního, kolabuje. Z čeho financují běženci svůj útěk?
Nejjednodušší – a mnohdy jediná – cesta, která se jim nabízí, je sáhnout do úspor. I když to je také často problém, protože banky v místech bojů jsou zavřené. Že by větší finanční obnos získali prodejem svého domu nebo bytu, případně auta, o tom nemůže být řeč, za stávající situace od nich jejich příbytek ve válečné zóně nikdo nekoupí. Případně si mohou půjčit od rodiny. Když mají dost peněz, dokážou se nějak zabezpečit sami, ale pokud ne, musejí se spoléhat na pomoc cizích. Stát v tomto ohledu selhává, je finančně vyčerpaný, nemá peníze ani na to, aby kupoval výstroj nebo poskytoval zdravotnickou péči vojákům, natož na uprchlíky. Hlavní tíha tak leží na obecních rozpočtech, jež pod tou zátěží doslova krachují. Přestože musím říct, že hodně pomáhají solidární dobrovolníci z celé Ukrajiny. Jenže pořád to ani zdaleka nestačí.

Lidovky.cz: Zmiňoval jste lékařskou péči pro vojáky. Jak jsou na tom zranění civilisté?
Velmi špatně, pomoci se často nedostává. Byl jsem ve spádové nemocnici v Artěmovsku, kam svážejí veškeré případy z okolí, a to včetně zraněných vojáků. Stará se o ně tamní chirurgické oddělení, řeší přes deset případů denně. Viděl jsem například, jak jednomu vojákovi odstraňovali z hlavy devítimilimetrovou kulku. Civilisté střelná zranění nemají, drtivá většina z nich utrpí střepinová zranění od granátů, která je třeba nejen ošetřit, ale také dále léčit, především antibiotiky. Jenže těch je také nedostatek, někdy i na území kontrolovaném ukrajinskou armádou, o oblastech ovládaných rebely ani nemluvě. Nehledě na to, když je někdo zraněn opravdu vážně: setkal jsem se s případem ženy, která spadla do jámy vyhloubené střelou a poškodila si páteř. To chirurgie v Artěmovsku řešit nemohla, neměli na zaplacení analýzy nebo CT, natož nutné operace. Pokud má být takový člověk léčen, musejí se o to postarat jeho blízcí, vlastními silami ho převézt tam, kde je potřebná péče k dispozici. Stát to teď zajistit nemůže.

Lidovky.cz: A proklamovaná „humanitární“ pomoc, kterou na Ukrajinu vyslala Moskva? Jak má být distribuována?
Mělo by zaznít, že válka na východě Ukrajiny hraje na strunu humanitární pomoci konfliktem zasaženým lidem. Podle očitých svědectví například separatisté vykrádají místní obchody, načež zboží naloží na nákladní auta a rozdávají ten materiál jako „dar“ sužovaným obyvatelům od Doněcké, resp. Luhanské lidové republiky. Na územích, které ovládá Kyjev, zas prý chodí místní funkcionáři, rozdávají lidem pomoc od dobrovolníků a šeptem dodávají: 'Nikomu to neříkejte, ale tohle je dárek od DLR (Doněcké lidové republiky). A proruské hlasy zní na východě země stále velmi hlasitě, čemuž v podstatě nahrává i sama ukrajinská strana, která příliš nepochopila, že pokud dobude nějaké území, žijí na něm také lidé, o které je třeba se postarat. Ovšem zpět k tomu ruskému konvoji: za jakých podmínek a jestli vůbec ho Kyjev pustí přes hranice nebo jak bude pomoc rozdávána, to mi zatím není přesně známo, i když nepochybuji o tom, že pokud se tak stane, tak jedině po pečlivém zkontrolování obsahu. Nicméně platí, že přijetí humanitární pomoci z Ruska chápe ukrajinská strana jako obrovskou potupu. A zdaleka nejen kvůli tomu, co nebo koho ten konvoj převáží nebo jestli ho doprovázejí ruští agenti.

Ruský humanitární konvoj míří k ukrajinské hranici:

Lidovky.cz: Takže souhlasíte s těmi, kteří tvrdí, že Rusko vyslalo pomoc především z taktických důvodů?
Ukrajinská strana je nyní v poměrně nešťastné informační defenzivě, v očích mnohých místních jsou „ti špatní“, kteří ostřelují obytné domy - což je mimochodem z větší části důsledek humpoláctví ukrajinských vojáků, protože často cílí na objekt obsazený separatisty, jenže zasáhnou všechno jiné, jen ne kýžený cíl. Teď to musejí objasňovat. Na druhou stranu, v poslední době dost utrpěla i reputace Ruska, hlavně kvůli sestřelení malajsijského boeingu, takže když teď Moskva vyšle humanitární pomoc, zvýší si prestiž a proruské nálady opět posílí. Pravda, od povstalců pomalu začíná dávat ruce pryč, což se na konfliktu projevuje, separatisté jsou už vojensky poměrně vyčerpaní. Nicméně taktika Ruska spočívá v prvé řadě v podrývání autority Kyjeva na východních územích. A musím podotknout, že to má slušně rozpracováno.