"Rozhodl jsem se zrušit pracovní návštěvu Turecka v souvislosti s prudkým zhoršením situace v Doněcké oblasti, zejména v Amvrolsiivce a Starobeševu, protože došlo k vpádu ruských vojsk na Ukrajinu," uvedl Porošenko podle agentury Unian. "Prezidentovo místo je dnes v Kyjevu," zdůraznil šéf státu. Ohlásil také, že na čtvrtek svolává bezpečnostní radu, aby rozhodla o dalším postupu.
K TÉMATU: |
Kyjev také vybídl, aby se sobotní mimořádný summit Evropské unie zabýval vojenskou pomocí Ukrajině a sankcemi proti Rusku. Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
Svět musí jednat
Stejně jako již avizoval premiér Arsenij Jaceňuk, i Porošenko ohlásil, že Ukrajina žádá o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ta se podle odpoledních zpráv sejde v 18:00 SELČ. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski hovoří o nejhorší bezpečnostní krizi v Evropě za desítky let. Schůzku Rady bezpečnosti kvůli "očividné invazi" žádala vedle ukrajinských představitelů také Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN.
Sikorski ve čtvrtek řekl, že akce Ruska na východě Ukrajiny jsou "agresí", která vytvořila nejvážnější bezpečnostní krizi v Evropě za poslední desetiletí. "Jistě, že toto je agrese," řekl Sikorski polskému rozhlasu. "Postoj Polska bude formulován během několika příštích hodin. Tady nepotřebujeme silná slova, ale činy, nejlépe činy celého mezinárodního společenství," dodal šéf polské diplomacie. Postup podle něj musí být rozhodný, ale zároveň opatrný, protože důsledky by mohly být nepředvídatelné.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ruský zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin nařčení o vojenském vpádu odmítl, Moskva prý o invazi nemá "žádný zájem". "Jasně jsme řekli, že Rusko s výjimkou deseti pohraničních vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá," prohlásil Kelin s odkazem na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Moskva tvrdí, že překročili hranici omylem.
@MiddleEast_BRK Here are all Russian Soldiers who were Taken POW today pic.twitter.com/Jtj5EZe7wI
— Андрій (@AndrijUKR) August 25, 2014K situaci v pohraničním Novoazovsku, který podle Kyjeva ovládli separatisté za pomoci ruských vojáků, Kelin uvedl, že ukrajinské síly z města utekly po "deseti výstřelech z děl" a území "bez boje" přenechali separatistům.
Pomozte, vyzval Kyjev EU
Ve světle nejnovějšího vývoje Porošenko rovněž vyzval k uspořádání mimořádného summitu Evropské unie. "Svět musí zhodnotit prudké vyhrocení situace na Ukrajině," apeloval na EU ukrajinský prezident.
Ukrajinský velvyslanec při EU Konstantin Elisejev podle agentury AFP vyzval, aby se sobotní mimořádný summit unie v Bruselu zabýval "rozsáhlou vojenskou pomocí" Ukrajině a uvalením dalších sankcí na Rusko. "Usmiřování a tichého souhlasu s agresorem už bylo dost," apeloval velvyslanec, podle kterého se Rusko dopouští nepokryté vojenské invaze do sousední země.
"Odhadujeme, že na Ukrajině nyní operuje přes 1000 ruských vojáků," citovaly nejmenovaného vysokého představitele Severoatlantické aliance agentury Reuters a AFP. "Podporují separatisty a bojují po jejich boku," dodal. Rusové jsou prý přítomni zejména v okolí Novoazovsku.
Moskva tradičně popírá, že by se ruští vojáci účastnili bojů na východě Ukrajiny, kde se ukrajinské vládní jednotky od dubna snaží potlačit proruské povstání. Kyjev ale nedávno předvedl desítku zajatých ruských výsadkářů a o přítomnosti jednotek regulérní ruské armády na východě Ukrajiny hovoří i NATO, USA či Polsko (více čtěte ZDE). Jeden z povstaleckých předáků Alexandr Zacharčenko ve čtvrtek v ruské televizi tvrdil, že ruští vojáci a důstojníci bojují po boku rebelů během své dovolené. Ruských dobrovolníků jsou prý tři až čtyři tisícovky.
RUSKÁ VOJENSKÁ TAŽENÍVýběr vojenských operací Ruska od nástupu Vladimira Putina k moci v roce 1999 (řazeno chronologicky): DRUHÁ RUSKO-ČEČENSKÁ VÁLKA
Ozbrojený konflikt, označovaný za první rusko-čečenskou válku, vypukl na Kavkaze už v roce 1993. Boje, nejprve mezi místními skupinami, začaly poté, co tehdejší čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil v dubnu 1993 parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu. Tím vyvolal aktivizaci opozice. Ruský prezident Boris Jelcin poté pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech ruská vojska v prosinci 1994 překročila čečenské hranice. K podpisu mírové dohody z 31. srpna 1996 byla Moskva donucena až poté, co povstalci dobyli zpět Groznyj a převzali kontrolu nad velkou částí republiky. Ve válce zahynulo 100 000 lidí, z toho 5500 ruských vojáků. GRUZIE (JIŽNÍ OSETIE)
UKRAJINA
|
