Lidovky.cz

Válka na východě Ukrajiny vyhnala z domovů přes milion lidí

Evropa

  17:18
KYJEV/MOSKVA - Organizace spojených národů v úterý oznámila, že boje na východě Ukrajiny vyhnaly už více než milion lidí z domovů. Podle premiéra Bohuslava Sobotky Česko bude mít připomínky k návrhu nových sankcí Evropské unie vůči Rusku, zatímco unijní diplomacie burcuje k co nejsilnější odpovědi na ruský postup vůči Ukrajině.

Ukrajinský voják hlídá oblast poblíž Doněcku. foto: Reuters

Rusko v úterý informovalo, že upraví svou vojenskou doktrínu tak, aby reagovala na přiblížení NATO k ruským hranicím a na situaci na Ukrajině. Washington má podle Moskvy domluvit Kyjevu, aby akceptoval návrhy proruských separatistů jako přijatelný kompromis pro mír.

Západ však trvá na tom, že agresorem je Ruská federace. "Mluvíme o agresi a myslím, že musíme reagovat tím nejsilnějším možným způsobem," řekla budoucí šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová v Evropském parlamentu. Prezident Miloš Zeman se v Praze po návštěvě Poslanecké sněmovny vyslovil pro tvrdší sankce vůči Rusku, pokud se jednoznačně prokáže, že Moskva vyslala invazní jednotky na východní Ukrajinu. Pokud se ale invaze neprokáže, bude proti sankcím.

VÍCE ZDE:

NATO nás ohrožuje, tvrdí Moskva

"Nepochybuji, že přiblížení vojenské infrastruktury členských zemí NATO k hranicím naší země, a to i cestou rozšíření paktu, si uchová své místo jako jedna z vnějších vojenských hrozeb pro Ruskou federaci," prohlásil zástupce tajemníka kremelské bezpečnostní rady Michail Popov o důvodech chystaných změn v ruské doktríně. Ta má přihlížet i na vytváření protiraketové obrany či k dění na Ukrajině, na které Moskva hledí jako na pokračování prozápadních revolucí v postsovětských státech.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Washington, aby přiměl kyjevské vedení ke kompromisnímu míru. "Hlavním úkolem je dnes přivést k rozumu 'stranu války' v Kyjevu. Udělat to mohou jen Spojené státy," prohlásil.

PSALI JSME:

Oběti války

V bojích na východě Ukrajiny padlo dalších 15 ukrajinských vojáků, 49 utrpělo zranění, oznámil v úterý v Kyjevě mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Konflikt na Ukrajině si podle OSN už vyžádal na 2600 mrtvých, respektive blíží se 3000 se započtením obětí ze sestřeleného malajsijského boeingu. Kyjev zatím přiznával bezmála 800 padlých vojáků.

Situace uprchlíků:

"Dá se bezpečně říci, že v důsledku konfliktu máme přes milion uprchlíků," uvedl dnes Vincent Cochetel, evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Uvedený počet zahrnuje jak nejméně 260 000 takzvaných vnitřních uprchlíků na Ukrajině, tak 814 000 Ukrajinců v Rusku. Další Ukrajinci uprchli do Běloruska, do Moldavska i do Evropské unie.

Mariupol se chystá na bitvu, staví zákopy:

Ačkoliv Moskva stále rezolutně popírá, že by na Ukrajině bojovali ruští vojáci, s výjimkou dobrovolníků, v ruských médiích podle serveru newsru.com přibývá článků o desítkách padlých, jakož i o soustřeďování vojsk a tanků v Rostovské oblasti pro nasazení na Ukrajině.

Estonsko chce na svém území trvalou vojenskou základnu NATO, která by zmírnila obavy, že by se tato malá pobaltská země mohla stát po Ukrajině dalším bojištěm. "Neměli bychom mít NATO se zeměmi na dvou různých úrovních - s trvalými základnami a bez nich. To je špatný signál pro potenciálního agresora," prohlásil estonský prezident Hendrik Ilves, který ve středu v Tallinnu uvítá amerického prezidenta Baracka Obamu.

Slovensko v úterý začalo dodávat zemní plyn na Ukrajinu, podobně jako dříve Maďarsko a Polsko. Tímto způsobem Ukrajina sníží svou energetickou závislost na Rusku. Spuštění provozu se zúčastnili premiéři obou zemí Robert Fico a Arsenij Jaceňuk. Kapacita potrubí odpovídá přibližně pětině ukrajinské spotřeby.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.