Novinářům to na končícím summitu Severoatlantické aliance v britském Newportu sdělili generální tajemník Anders Fogh Rasmussen a český prezident prezident Miloš Zeman.
Úder do 48 hodin
Nová jednotka, složená z několika tisíc vojáků, má být podle představ NATO součástí reformovaných aliančních sil rychlé reakce (NRF). V případě potřeby má být schopna zasáhnout kdekoliv na světě do dvou dnů. Lídři aliance její zřízení v pátek potvrdili v rámci takzvaného Akčního plánu připravenosti spolu s body, jako je reforma velitelských systémů, zpravodajství či úpravy vojenských plánů.
"Pokud jen pomyslíte na útok na jediného spojence, budete čelit celé alianci," prohlásil generální tajemník NATO.
Další možné zapojení Česka
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického zvažuje Česko další možnosti zapojení do práce budoucího uskupení, ministr zmínil logistiku či české protichemické odborníky. Česká republika byla podle něj jednou z prvních zemí, která oznámila konkrétní příspěvek.
ČTĚTE TAKÉ: |
Britský premiér David Cameron v pátek ráno oznámil, že Británie přispěje do uskupení až 3500 vojáky. Podle něj by toto uskupení mělo být schopné do dvou až pěti dnů zasáhnout kdekoliv po světě.
Síla o velikosti brigády
Konkrétní podobu budoucího uskupení teprve doladí vojenští odborníci aliance. Z vyjádření aliančních politiků je dosud zřejmé, že síla by měla mít velikost brigády, tedy okolo 4000 či 5000 vojáků, a k dispozici leteckou i námořní podporu a právě také speciální jednotky, tedy zvažovaný český příspěvek. Velitelství by zřejmě mohlo být umístěno v polském Štětíně.
Nové uskupení má být schopné velmi rychle reagovat na ohrožení, protože bude využívat předem připravené zásoby na území členských zemí, například munice a paliva. Podle slov generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena tak bude moci "cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě".
Základny na Baltu?
Koncept vznikl jako alianční reakce na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě po ruském zabrání Krymu a na ukrajinskou krizi. Především východoevropští členové NATO vývoj znepokojil a žádali větší přítomnost aliančních sil na svém území. Volání například Estonska po zřízení trvalé základny NATO ale zůstalo nevyslyšeno.
Jednotky nově vznikajícího uskupení, které v něm budou střídavě rotovat, budou zřejmě umístěny ve svých domovských zemích, společně budou ale intenzivně cvičit. Kde budou mít síly, o jejichž personální naplňování se budou členské země periodicky střídat, své sídlo, není prý dosud jasné. O jejich přítomnost se však ucházely pobaltské státy, Polsko či Rumunsko, uvedl Rasmussen.
Polsko v první řadě
Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů se jako o možném kandidátovi hovoří o polském Štětíně. S rozhodnutím o vzniku nového uskupení dalo najevo spokojenost právě Polsko, které je zastáncem tvrdého přístupu vůči Moskvě a hlasitě požadovalo přítomnost dalších aliančních vojáků v zemi.
Prezident Bronislaw Komorowski na závěr jednání prohlásil, že krok "otvírá cestu k evidentnímu posílení východní části aliance". Právě jeho země bude hostit příští summit NATO ve Varšavě za dva roky, oznámil Komorowski. Akční plán aliance dále například počítá se změnami velitelských postupů a zlepšením zpravodajské činnosti.
Čeští vojáci v NATO
|
