Porošenko slibuje separatistům amnestii, ruštinu a zvláštní status

Slovensko

15. září 2014 17:04, aktualizováno 16. září 9:17

KYJEV - Nový návrh na smír zamířil v pondělí z ukrajinské prezidentské kanceláře na povstalecký východ země. Prezident Petro Porošenko nabídl vzbouřencům po jejich půlročním povstání zvláštní zacházení, širokou správní autonomii, těsné vztahy s Ruskem a beztrestnost. Příslušný návrh zákona, který má v úterý projednat kyjevský parlament, po úvodním chladném přijetí slíbili separatisté "prostudovat".

Dalších 15 fotek

Separatisté projíždějí ulicemi města Luhansk. foto: Reuters

Takzvaný zvláštní systém samosprávy má být zaveden v "zóně protiteroristické operace", jinými slovy v částech Doněcké a Luhanské oblasti, jež se během téměř půlročního povstání dostaly pod kontrolu separatistů. Součástí zvláštní správní úpravy mají být mimořádné komunální volby, které by se měly konat 9. listopadu. Pravomoci zastupitelů zvolených v těchto volbách nesmějí být předčasně ukončeny. Zvláštnímu režimu má být podřízeno také jmenování prokurátorů a soudců.

Vláda a další centrální orgány budou moci uzavírat s místními správními orgány na Donbasu smlouvy o hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji jednotlivých regionů. Zvláštní pozornost má být věnována obnově válkou poničené infrastruktury, vytváření pracovních míst a zajištění investic. Na regiony se speciálním statusem má ve zvláštních kapitolách pamatovat i ukrajinský státní rozpočet.

‚Dobré sousedské vztahy‘

Dokument předpokládá posílení "dobrých sousedských vztahů" mezi povstaleckým územím a Ruskou federací na základě smluv o přeshraniční spolupráci. Tyto smlouvy budou mít právo uzavírat nově zvolené místní orgány v souladu s platnými ukrajinskými zákony.

Návrh zákona počítá s vytvořením územních "lidových milicí", do nichž mohou na základě dobrovolnosti vstupovat obyvatelé Ukrajiny žijící v povstaleckých regionech. Řídit tyto milice mají nově zvolené orgány místní správy.

ČTĚTE TAKÉ:

Proč jednat, když Kyjev nedodržuje příměří? ptá se vůdce separatistů

Návrh zákona předpokládá amnestii pro "účastníky událostí v Doněcké a Luhanské oblasti". Nikdo podle textu návrhu nesmí být za podíl na těchto událostech vystaven diskriminaci nebo trestnímu stíhání. Stát rovněž zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu "ve veřejném i soukromém životě, studovat a podporovat rovnoprávný rozvoj ruštiny či jakéhokoli jiného jazyka".

Zavést decentralizovanou státní správu ukládá Ukrajině takzvaný minský protokol, na němž se Kyjev dohodl s povstalci předminulý týden v běloruské metropoli. Hlavní součástí protokolu je dohoda o příměří, kterou bojující strany s většími či menšími problémy dodržují už přes týden.

Separatisté: Prostudujeme to

Povstalci na Donbasu nejprve návrh ukrajinského zákona odmítli. Možnost listopadových komunálních voleb nevylučují, nechtějí ovšem, aby se na jejich pořádání jakkoli podílel Kyjev, napsala agentura Interfax. Doněcký "vicepremiér" Andrej Purgin byl ale později ve svém odsudku zdrženlivější. "Čekáme na text zákona, prostudujeme ho. Doufáme v mírové urovnání," řekl ruské agentuře ITAR-TASS.

Šance na mír komplikují pokračující přestřelky v Doněcku, který je od víkendu prakticky trvale pod palbou z děl a granátometů. Za posledních 24 hodin tam podle ukrajinské armády padlo šest civilistů, dalších 11 mrtvých je hlášeno z nedaleké obce Kirovske. Na porušování příměří v pondělí upozornila i mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

EKONOMICKÝ DOPAD KRIZE

Polsko a Slovensko dostávaly z Ruska už šestý den snížené dodávky plynu. Slovensku stále chybí asi deset procent nasmlouvaného objemu, Polsku ještě více. Podle provozovatele slovenských plynovodů Eustream se v pondělí dodávky na Slovensko propadly dokonce na nejnižší úroveň za nejméně tři roky a proti minulému týdnu klesly o zhruba 17 procent.
Rusko oznámilo, že příští rok vytvoří protikrizový fond, aby pomohlo společnostem zasaženým západními sankcemi. Ve fondu, který vznikne z peněz určených pro penzijní fond a z některých přebytků v letošním státním rozpočtu, má být několik miliard dolarů. Ruský premiér Dmitrij Medveděv zároveň uvedl, že vláda začne poskytovat státní záruky na kontrakty v obranném průmyslu, a to až na dobu pěti let.
Ruský rubl v pondělí klesl na nové rekordní minimum k americkému dolaru. Ruskou měnu srážejí obavy spojené s možnou odpovědí Ruska na nové západní sankce. Už ve čtvrtek a v pátek rubl překonal březnové minimum 37 rublů za dolar, když jej v těch dnech podkopaly nejnovější západní sankce proti Rusku. Dnes se kurz měny propadl až na 38 rublů za dolar. K euru ruská měna oslabovala zhruba o 0,6 procenta na 49,22 rublu za euro.
Značné problémy má i ukrajinská ekonomika, která by mohla v letošním roce klesnout asi o šest procent, řekl ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak. Může za to již několik měsíců trvající konflikt se separatisty na východě země. Příští rok by však ekonomika podle ministra mohla vykázat růst o dvě procenta, pokud se podaří parlamentu přijmout balík nových daňových zákonů.
Návrh daňových změn, které mají podle Šlapaka podpořit růst, by vláda měla předložit parlamentu ještě tento týden. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk řekl, že balík bude zahrnovat změnu sazby daně z příjmů, sociálních daní a daně ze zisku firem.