Americký prezident Barack Obama.
foto: Reuters
Do úterních leteckých úderů na pozice radikálů v okolí syrského města Rakka se kromě USA zapojily také Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Obama jim za účast v koalici poděkoval. Řekl také, že bude dál usilovat o širší mezinárodní podporu.
Obama zdůraznil, že ve své strategii, kterou již dříve představil Američanům, výslovně uvedl, že bude proti radikálům postupovat v Iráku i v sousední Sýrii. Amerika prý nebude tolerovat žádné "přístavy bezpečí" teroristů, kteří ohrožují americké občany. Boj proti radikálům z IS nebude podle amerického prezidenta krátkodobou záležitostí, je ale podle něj nezbytný pro bezpečnost USA, Blízkého východu i celého světa.
BOJ PROTI RADIKÁLŮMPostoj vybraných zemí k leteckým úderům Američanů a dalších zemí proti pozicím Islámského státu (řazeny abecedně): ARABSKÉ ZEMĚ - Na leteckých úderech Američanů proti pozicím IS v Sýrii se podílejí také Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie také poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS.
- Rovněž Egypt, který se potýká s teroristickými útoky, podporuje mezinárodně koordinovanou akci proti IS, leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit. Násilnou kampaň islamistických radikálů v Egyptě odstartovalo loňské svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Terčem islamistů jsou většinou bezpečnostní síly.
AUSTRÁLIE - Austrálie 22. září oznámila, že se připojí k leteckým úderům na IS. Neupřesnila však, zda se australské stíhačky budou podílet přímo na bombardování, nebo poskytnou pouze podporu.
BRITÁNIE - Británie v úterý oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Zatím dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila také, že pomůže s jejich výcvikem.
ČESKO - Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z České republiky do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.
FRANCIE - Francouzské stíhací letouny 19. září poprvé udeřily na pozice IS v Iráku a zničily islamistům sklad. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům na cíle IS. Francie rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.
NATO - NATO neplánuje své přímé vojenské zapojení do vojenských operací, je ale připraveno, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.
NĚMECKO - Německo v polovině září oznámilo, že se k leteckým útokům proti IS nepřipojí. Vláda ale rozhodla, že Kurdům, kteří v severním Iráku bojují proti IS, Německo dodá protipancéřové rakety a samopaly.
RUSKO - Moskva oznámila, že americké nálety proti islamistům v Sýrii bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představují akt agrese.
SPOJENÉ STÁTY - Spojené státy nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Od 8. srpna tam podnikly více než 160 náletů. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a nyní podnikli s několika arabskými zeměmi první letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek a schválily rovněž plán na vyzbrojování umírněné syrské opozice.
TURECKO - Členská země NATO, která sousedí s Irákem i Sýrií, už dříve uvedla, že je ochotná spolupracovat v rámci humanitární pomoci, do případných bojových operací se ale zapojit nechce. Ankara to zdůvodňovala zejména ohledem na osud 49 tureckých zajatců, které radikální islamisté v červnu unesli z konzulátu v iráckém Mosulu. Ti však byli nedávno propuštěni.
- Turecko v minulých dnech přijalo 138 000 syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS. Vztahy mezi centrální tureckou vládou a kurdskou menšinou, obývající jihovýchod země, jsou ale dlouhodobě napjaté. Ozbrojený boj za vytvoření vlastního národního státu (Kurdistánu) si vyžádal už přes 40 000 obětí. Podle agentur kurdští představitelé podezírají Turecko, že v syrském konfliktu straní sunnitskému hnutí IS, které Ankara považuje za šanci jak svrhnout režim Bašára Asada.
|
