"Ani předmět, ani proces hlasování nejsou v souladu se (španělskou) ústavou," uvedl konzervativní premiér Rajoy. Vláda podle něj měla povinnost podat žalobu v zájmu všech Španělů, včetně Katalánců. "Nic a nikdo nemůže rozbít svrchovanost španělského státu," dodal Rajoy. O osudu země může podle něj rozhodovat jen veškerý španělský lid a nikoli "jen jedna jeho část". Vypsání referenda označil za "demagogické" a "antidemokratické".
Čtvrtina HDP
Odtržení vlivného Katalánska, ležícího na severovýchodě země, by podle komentářů Španělsku velmi uškodilo. Generuje prý totiž až čtvrtinu hrubého domácího produktu země.
Katalánci drží symboly nabádající volit 9. listopadu pro nezávislost.
Premiér Mariano Rajoy věří, že ústavní soud referendum zakáže. Stejně jako parlament totiž už letos chystané referendum označil za nezákonné.
Předseda autonomní vlády Mas už dříve uvedl, že by premiér "neměl ústavu zneužívat k tomu, aby Katalánce umlčel".
Katalánský národ
Volání po nezávislosti sílí mezi 7,5 milionu Katalánců od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského "národa". Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodl se Mas uspořádat referendum.
Katalánský plebiscit, který má dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.
