Na základě dohody zůstane v zemi kontingent o více než 12 000 vojácích, jehož úkolem bude zejména výcvik afghánských bezpečnostních sil, informovala světová média.
Bilaterální afghánsko-americkou dohodu podepsal Mohammad Haníf Atmar spolu s americkým velvyslancem Jamesem Cunninghamem, ceremoniál konaný v prezidentském paláci přitom přenášela televizní stanice. Podobný dokument následně Atmar podepsal i s civilním zástupcem NATO v zemi Mauritsem Jochemsem.
PSALI JSME: |
Problém imunity
Hlavním bodem obou dohod, tedy jak bilaterální smlouvy se Spojenými státy, tak dohody se Severoatlantickou aliancí, je imunita zahraničních vojáků před trestním stíháním v Afghánistánu. To by jim mělo podle agentury DPA zajistit, aby nemohli být souzeni podle afghánského práva. Z případných trestných činů spáchaných na území Afghánistánu se pak budou zodpovídat před soudy ve své zemi.
Bilaterální dohoda povoluje USA vést protiteroristické operace, konkrétní akce ale musí vždy odsouhlasit afghánská strana.
Nově zvolený afghánský prezident Ghaní složil přísahu v pondělí, jedním z jeho cílů je zřejmě i zlepšení vztahů s USA. Ty se značně zhoršily v posledních letech vlády jeho předchůdce Hamída Karzáího, který podpis bezpečnostní dohody odmítal.
Oba prezidentští kandidáti Ghaní i Abdulláh Abdulláh již v předvolební kampani slíbili, že dohodu podepíší. Její uzavření se tak dosud neuskutečnilo kvůli složité povolební situaci, kdy se tři měsíce čekalo na potvrzení vítěze červnového druhého kola voleb.
Afghánská miseNa přelomu roku po více než desetiletí skončí mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). V zemi by ji měla vystřídat výrazně menší a nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíchž asi 12 000 příslušníků, z toho zhruba 9 800 amerických vojáků, by se mělo podílet na výcviku a pomoci afghánským silám. Ty nyní čítají 350.000 lidí. Kromě Američanů budou v jednotce hlavně Němci, Turci a Italové. ČR by se podle prezidenta Miloše Zemana mohla na misi podílet 300 vojáky. |