Dvoudenního summitu, který dnes začal, se na severu Itálie účastní i ruský prezident Vladimir Putin. Pro něj je vrcholná schůzka první příležitostí osobně jednat s představiteli Evropské unie o dění na Ukrajině od jeho červnové návštěvy Francie, kde se zúčastnil oslav spojeneckého vylodění v Normandii během druhé světové války. V pátek se s dalšími unijními předáky sejde na pracovní snídani s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, poté by se mohlo uskutečnit ještě přímé jednání Putina s Porošenkem.
Na východě Ukrajiny nyní platí příměří mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty, které je ale neustále porušováno. Právě dodržování příměří přitom EU i USA považují za klíčové v otázce možného uvolňování sankcí, které Brusel s Washingtonem vůči Moskvě uvalily.
Zemanovy protimluvy
Zeman nedávno přirovnal situaci na Ukrajině k občanské válce ve Španělsku ve 30. letech minulého století a dodal, že v žádném z obou konfliktů nelze mluvit o zahraniční agresi. V září na summitu NATO nicméně prohlásil, že není pochyb o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi. Ta má podle něj vícero podob, mimo jiné dodávky zbraní a dobrovolníků. V souvislosti s ruským postupem připomněl pojem „hybridní válka“ a poznamenal, že Ukrajina nečelí přímému vpádu invazní armády a že bude žádat jasné důkazy o ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny.
Zeman na vrcholné schůzce NATO rovněž řekl, že souhlasí se všemi odstrašujícími opatřeními a že důvodem k přitvrzení evropských hospodářských sankcí vůči Rusku by bylo porušení nynějšího příměří či přímá ruská invaze. Sankce však už také několikrát kritizoval jako zbytečné a neúčinné.
