„Diktátorské“ pokusy USA ovládnout svět ale budou mít přesně opačný efekt, varoval Putin na shromáždění ruských politologů. „Znovu jsme svědky pokusů rozdělit svět, slepovat koalice a vytvářet obraz nepřítele, jak tomu bylo v letech studené války.
ČTĚTE TAKÉ: |
Snaha získat právo na světové vůdcovství je rovna snaze získat právo na diktát,“ konstatoval šéf Kremlu. „V dobách studené války dávala ochrana spojenců před ‚strašlivým‘ nepřítelem Americe právo komandovat. Nyní, ve změněných podmínkách, se USA snaží znovu realizovat schémata globálního řízení. Cílem je dokázat svou výjimečnost a získat politické a ekonomické dividendy,“ řekl Putin.
Putin otvírá téma studené války
Veškeré podobné pokusy podle ruského prezidenta vyvolají nevyhnutelně protitlak, odvetnou reakci a přesně opačný efekt. Pokud nebude vytvořen „systém vzájemných závazků a dohod“ mezi světovými mocnostmi, budou se stále častěji objevovat příznaky světové anarchie. Už dnes podle Putina vzniká pravděpodobnost celé řady vážných konfliktů s přímou či nepřímou účastí velmocí. „Ukrajina je jedním z příkladů, zdaleka ale ne posledním,“ upozornil.
Putin v projevu rovněž naznačil nový přístup Ruska k otázce omezování jaderných arzenálů, která je jednou z priorit prezidenta USA Baracka Obamy. Šéf Kremlu se přihlásil k myšlence snižování počtů jaderných zbraní, ale varoval před „kritickým snížením“ jejich množství.
Putin upozornil, že některé státy dnes disponují vysoce přesnými druhy zbraní, jejichž účinky jsou blízké zbraním hromadného ničení. „V případě úplného odmítnutí jaderného potenciálu či kritického snížení jeho objemu hrozí, že státy, jež jsou v čele vývoje vysoce přesných zbrojních systémů, získají vojenskou převahu,“ konstatoval. Mohou pak podlehnout lákadlu prvního globálního úderu.
Kdo může za chaos na Ukrajině
Ruský prezident odmítl tvrzení západních politiků, že Moskva se snaží obnovit někdejší sovětské impérium a podkopává svrchovanost sousedních zemí. Do chaosu Ukrajinu podle Putina neuvrhlo Rusko, ale Spojené státy a Evropská unie. Dnešními prioritami Ruska jsou podle Putina „další rozvíjení zásad demokracie a otevřené ekonomiky, urychlení vnitřního rozvoje s využitím pozitivních světových tendencí a konsolidace společnosti na základě tradičních hodnot a vlastenectví“.
„Moskva si neosobuje právo na výjimečné postavení ve světě, to bych chtěl zdůraznit,“ prohlásil prezident. „Máme integrační, pozitivní a mírový program. Ctíme zájmy jiných a chceme, aby ostatní ctili zájmy naše,“ dodal.
Svět podle Putina vstoupil do epochy změn a hlubokých transformací, kdy je nutno dbát na ostražitost a vyvarovat se nepromyšlených kroků. „Po studené válce světová politika tyto vlastnosti poztrácela a měla by si je znovu připomenout. V opačném případě zůstanou naděje na mírový a stabilní rozvoj nebezpečnou iluzí a nynější otřesy se stanou předzvěstí krachu světového řádu,“ varoval šéf Kremlu.
Otevřené přiznání azylu pro JanukovyčeRusko v pátek ústy prezidenta Vladimira Putina rovněž poprvé přiznalo, že po únorovém převratu na Ukrajině eskortovalo svrženého prezidenta Viktora Janukovyče do ruského exilu. Janukovyč se z nepokojné metropole nejprve přesunul na Krym, kde pobyl několik dní, uvedl Putin. "Řeknu to otevřeně: požádal pak o převoz do Ruska, čemuž jsme vyhověli," řekl ruský prezident. Ruské pohnutky byly podle šéfa Kremlu humanitární. "V Kyjevě se přece vraždilo, pálili tam lidi zaživa. V takové situaci nemělo smysl, aby se Janukovyč do Kyjeva vracel," řekl podle médií Putin.  Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) podává ruku svému ukrajinskému protějšku... Janukovyč se podle tehdejších zpráv ukrajinských médií tajně odebral do ruského města Rostov na Donu s úzkou skupinou svých nejvěrnějších. Ve městě, které leží asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic, žije podle dostupných informací dodnes. Janukovyč žije v Rusku už téměř osm měsíců. Podle ruských zákonů může osoba bez ruského občanství pobývat na území Ruské federace nanejvýš 180 dní. Kreml jeho právní status v Rusku odmítá komentovat. Zdroj: ČTK |
