Lidovky.cz

Prezidenti V4 mají jasno. Na Krymu šlo o anexi

Evropa

  18:18
BRATISLAVA - Prezidenti Slovenska, České republiky, Polska a Maďarska se na nedělní schůzce s ukrajinským kolegou Petrem Porošenkem shodli, že březnová anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem byla agresí.

Zleva: prezident ČR Miloš Zeman, prezident Polska Bronislaw Komorowski, slovenský prezident Andrej Kiska, prezident Maďarska János Áder a ukrajinský prezident Petro Porošenko po jednání skupiny V4 s ukrajinským prezidentem. foto: Reuters

Novinářům to řekl slovenský prezident Andrej Kiska, který jednání do Bratislavy svolal u příležitosti 25. výročí pádu komunismu ve střední Evropě. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil přesvědčení, že Porošenkovi se podaří udržet v jeho zemi mír.

„Všechny země V4 potvrdily to, že to, co se (v březnu) stalo na Krymu, byla anexe a agrese. Všechny země V4 se společně shodly, že je potřebný jednotný postup EU a že (protiruské) sankce byly potřebné,“ prohlásil Kiska. Letošní parlamentní a prezidentské volby na Ukrajině podle něj ukázaly, že obyvatelé země se chtějí vydat na cestu ke svobodné a demokratické Evropě.

PSALI JSME

Porošenko zmiňovaný postoj svých kolegů ze zemí V4 ocenil. „Dnes jsem slyšel tuto jednotu, tuto solidárnost, tuto podporu. Chtěl bych kolegům za to poděkovat,“ poznamenal ukrajinský prezident. Dodal, že kolegům ze zemí V4 navrhl společné schůzky zástupců těchto středoevropských států s představiteli Ukrajiny.

Prezident míru

Zeman po jednání uvedl, že pokud by byl ukrajinským občanem, podpořil by v nedávných parlamentních volbách Porošenkův blok. „Chci věřit, že (Porošenko) vstoupí do dějin jako prezident míru, nikoliv jako prezident války a že se mu podaří naplnit minské dohody a že se mu podaří dosáhnout toho, aby v této válce neumírali nejen vojáci, ale i civilní oběti,“ řekl Zeman.

Český prezident poznamenal, že schůzka prezidentů se koná u příležitosti vzpomínky na sametové revoluce ve střední Evropě, při kterých nevytekla ani kapka krve. „Vážím si těch, kdo měli odvahu bojovat proti komunismu v době, kdy zde komunismus ještě vládl,“ zdůraznil. V této souvislosti připomněl polské protikomunistické hnutí Solidarita, protikomunistickou demonstraci v Lipsku v říjnu roku 1989 nebo maďarské shromáždění u příležitosti veřejného pohřbu vůdce protikomunistického povstání z roku 1956 Imreho Nagye, popraveného o dva roky později. Nagyův pohřeb 16. června 1989 se pak stal jedním ze symbolů, které vedly k pádu komunismu ve střední Evropě.

Polský prezident Bronislaw Komorowski zase prohlásil, že Ukrajina v současnosti, kdy podle něj čelí ruské agresi, potřebuje solidaritu jiných zemí.

Pravidelné schůzky?

Prezidenti se na schůzce bavili také o možnosti, aby se zástupci zemí V4 pravidelně s Ukrajinou scházeli, pravděpodobně ve formátu ministrů obrany nebo zahraničí. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček k návrhu řekl, že byl přijat „jako velmi zajímavý“. Zeman se podle něj již v minulosti vyjádřil, že by se k podobným schůzkám měly přidat i Slovinsko a Rakousko. Ovčáček také uvedl, že na schůzce byla zřejmá vůle pomoct Ukrajině. Diskusi označil za velmi živou a otevřenou. V případě Krymu podle něj Zeman souhlasí, že se jednalo o agresi, odlišuje ji ale od invaze.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.