Papež se důrazně obrátil na země světa, aby „omezily nukleární hrozbu, protože humanitární důsledky jaderných zbraní jsou předvídatelné a planetární“. Vyzval k tomu, aby byla věnována větší pozornost „zbytečnému utrpení“, které je podle něj vedlejším účinkem nukleárních zbraní.
„Vojenské kodexy a mezinárodní právo už dávno obsahují zákaz působit zbytečné utrpení. Pokud se tedy tento zákaz vztahuje na války vedené konvenčními zbraněmi, tím spíše by se měl týkat nukleárního konfliktu,“ zdůraznila hlava římskokatolické církve.
„Touha po míru nikdy nebude moci být splněna pouhými vojenskými prostředky a tím méně pak vlastněním nukleárních zbraní a zbraní hromadného ničení. Mír musí stavět na spravedlnosti, sociálně-ekonomickém rozvoji, svobodě, respektování základních lidských práv, na účasti všech lidí na veřejném životě a na vytváření důvěry mezi národy,“ pokračoval papež.
Posílení důvěry
„Musíme se výrazně zasadit o posílení vzájemné důvěry, protože jedině důvěra může zavést na zemi pravý a trvalý mír mezi národy,“ podotkl František, podle kterého by státy vlastnící jaderné zbraně měly o otázce jednat nejen mezi sebou, ale i spolu se státy, které takové zbraně nemají.
Zároveň vyjádřil naději, že svět bez jaderných zbraní je realizovatelný.
Papež se tak vyjádřil v dopise adresovaném rakouskému ministru zahraničí Sebastianovi Kurzovi, jenž předsedal Konferenci o humanitárním dopadu nukleárních zbraní, která v úterý skončila ve Vídni.
