Koncem loňského roku spatřila posádka ruské helikoptéry při letu nad mořem Laptěvů něco neobvyklého – malý ostrov, který nebyl vůbec zakreslen na mapě. Písčitý ostrůvek, jejž piloti vrtulníku pojmenovali Jaja, má rozlohu čtyři hektary a ční pouhý metr nad mořskou hladinu. Na jaře byla existence útvaru potvrzena posádkou lodi Admirál Vladimirsky a v září byl oficiálně připojen k Ruské federaci.
Zabrání ostrovu ilustruje zvyšující se zájem Rusů o arktický region – jen krátce poté totiž ruský prezident Vladimir Putin oznámil svůj úmysl posílit vojenskou přítomnost v Arktidě a obnovit činnost některých základen z dob studené války.
Hyperaktivní Rusko
Šikanovaná Máša se Rusů nebojíOd svého prvního spuštění v roce 1966 se Marjata pohybuje zásadně v mezinárodních vodách a do těch výsostných ruských nikdy nevplula. I přesto je terčem častých provokací – ruští námořníci lodi posměšně říkají Máša a dělají vše pro to, aby dali najevo svůj nesouhlas s její přítomností. Norská vysílací společnost NRK připomíná případy, kdy Marjatě hrozila srážka s ruským křižníkem, který se „omylem“ vydal jejím směrem, jednou zase jen těsně nad jejím stožárem proletěl ruský větroň. Nic z toho Marjatu neodradilo od snahy získat co nejpřesnější přehled o aktuálním stavu ruské armády. |
Podle Putina tak Rusko reaguje na nadprůměrnou vojenskou aktivitu členských zemí NATO v této oblasti, odborníci se však vesměs shodují na tom, že primárním cílem Ruska je snaha upevnit své postavení v regionu, který podle čerstvých odhadů skrývá až 30 % světových nalezišť ropy. Manévry ruského námořnictva ale nezůstanou bez odezvy – na jejich průběh bude od roku 2016 dohlížet norská loď Marjata, nejpokročilejší špionážní plavidlo na světě.
Poslání Marjaty není zrovna snadné – současná verze slouží jako oči a uši Norů v mořích na severu země. V praxi to znamená zejména pozorování vojenské aktivity Severního loďstva, chlouby ruského námořnictva. Vše se odehrává v extrémně tvrdých podmínkách Norského a Barentsova moře, kde Rusové s oblibou pořádají vojenská cvičení. Marjata navíc po moři cestuje bez eskorty, nedisponuje žádnými zbraněmi a její posádku většinou tvoří pouze 14 námořníků a 30 vojenských zpravodajů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Extrémně tichá plavba
Neobvyklý klínový tvar umožňuje lodi plout extrémně potichu, díky čemuž je Marjata schopna efektivně monitorovat dění pod mořskou hladinou. Není proto překvapením, že to byla právě Marjata, kdo zaznamenal výbuch na ponorce Kursk K-141 hned poté, co k němu došlo.
Vrak ponorky Kursk. Exploze tělo plavidla zcela protrhla a zabila nebo omráčila téměř všechny členy posádky. Rusko tehdy odmítlo jakoukoli zahraniční pomoc se záchranou osazenstva ponorky. Všech 118 námořníků na palubě zemřelo.
Byl srpen roku 2000, od Putinova nástupu k moci uplynulo teprve pár měsíců a ruské námořnictvo tehdy provádělo rozsáhlá námořní cvičení. Zpovzdálí je jako obvykle sledovala Marjata. V půl jedenácté ráno její sonary zaznamenaly tlumenou explozi, kterou o dvě minuty později následovala druhá, mnohem silnější. Ta přišla, když Kursk narazil na mořské dno.
Díky informacím z Marjaty tak mohly západní země katastrofu sledovat prakticky v přímém přenosu – k velké nelibosti Kremlu, který celou událost zpočátku zlehčoval a úmyslně mátl ruskou veřejnost. Vztahy mezi oběma zeměmi tehdy citelně ochladly.
Nadčasová investice
Možná i kvůli této zkušenosti Norové usoudili, že Marjata své využití najde i v budoucnu. V roce 2010 proto norský parlament objednal další, již čtvrtou generaci superlodě. Nové plavidlo bylo sestaveno v Rumunsku a na jaře tohoto roku bylo odtaženo přes Bosporský průliv až do Tomlefjordu u města Aalesund ve středním Norsku, kde nyní probíhá instalace špionážních technologií a dalšího hi-tech vybavení.
S délkou 126 metrů je nová Marjata oproti předchozí generaci větší a rychlejší, postrádá ale např. helipad pro vrtulníky, který se v minulosti ukázal jako nadbytečný a místo kterého bude loď vybavena dalšími anténami a sonary. To vše se výrazně podepsalo na ceně plavidla, která činí téměř 1,5 miliardy norských korun (zhruba pět miliard korun).
Ale vzhledem k tomu, že Rusko za posledních deset let na modernizaci vojenského vybavení vyhradilo zhruba 13 bilionů korun, jeví se to jako rozumná investice. Nová Marjata vstoupí do služby až za rok, jedna věc je ale jistá už teď – Rusové mít radost nebudou.
