„Židé se necítí být v bezpečí,“ sdělil Margolin. Zbraně by podle něj měli dostat vybraní členové židovských obcí a institucí. „Budeme podléhat úřadům, bude to naprosto pod kontrolou a vedeno zcela profesionálně,“ tvrdí rabín, který sídlí v Bruselu. Prohlásil to v reakci na atentáty, při nichž minulý týden ve Francii tři útočníci zabili 17 lidí, mezi nimiž byli čtyři Židé. Ve Francii ožila debata o narůstajícím antisemitismu.
    |
Kritika Netanjahua
Margolin kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který po útocích pozval francouzské Židy, aby přesídlili do Izraele. „To není řešení antisemitských útoků. Každá taková izraelská kampaň oslabuje a poškozuje židovské komunity, které mají právo žít v bezpečí, ať jsou kdekoli,“ sdělil rabín.
Příslušníci francouzského židovského společenství se ve velkém počtu do Izraele stěhují už delší dobu. V roce 2013 jich bylo 7000 a loni o imigraci usilovalo 5000 dalších. |
The Times napsal, že izraelský prezident Reuven Rivlin se k Netanjahuovi nepřidal a omezil se na výzvu, aby Francie Židy na svém území chránila. Prohlásil také, že by neměli být nuceni vystěhovat se kvůli tomu, že mají strach.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu (vpravo) s Joelem Merguiem, prezidentem...
„Izrael je nejenom místo, k němuž se obracíte při modlitbách, ale také váš domov,“ sdělil Netanjahu na návštěvě Paříže po atentátech. Bývalý ministr financí Jair Lapid řekl ještě lakoničtěji: „Pro Židy existuje jediné místo - Izrael.“ V Izraeli se považuje ovzduší ve Francii dlouhodobě za antisemitské. Současná situace připomenula francouzsko-izraelský spor z roku 2004. Tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron vyzval francouzské Židy, aby z důvodů vlastní bezpečnosti emigrovali do Izraele. Jacques Chirac, který byl v té době prezidentem Francie, pak prohlásil, že Šaron není ve Francii vítán, dokud svá slova nevysvětlí.
K TÉMATU: |
Francouzští politici nesli nelibě Netanjahuova slova i tentokrát. Prezident François Hollande v neděli s předstihem odešel z pařížské synagogy, aby nemusel poslouchat Netanjahuovu výzvu k Židům. Premiér Manuel Valls dal nelibost jasně najevo, když řekl, že „Francie bez Židů už nebude Francie“.
The Times ale připomíná, že židé nejsou jedinou skupinou obyvatel, která z Francie odchází. V cizině podle jedné loňské studie žije na 2,5 milionu Francouzů, které vyhání hlavně nedostatek pracovních příležitostí doma.
DRAHÝ POHŘEBPohřbení čtyř židovských obětí pařížského atentátu v Izraeli nebude zdarma, Izraelci žádají desítky tisíc šekelů, informoval ve středu deník Haarec. Za rodiny zřejmě zaplatí francouzská židovská obec, a to navzdory tomu, že vláda pohřby označila za státní. Izrael měl navíc velký zájem přijmout těla všech čtyř obětí a jednu rodinu, která chtěla pohřbít příbuzného ve Francii, k pohřbení v Izraeli přemluvil. Mrtví nebyli občany Izraele, takže se na financování obřadů nemůže podílet místní pojišťovna. Rodina Yoava Hattaba, zabitého během pátečního teroristického útoku na židovské... Izraelský deník se ve svých tvrzeních opírá o slova vůdce organizace záchranářů Zaka Jehudu Mešiho-Zahava. Ten řekl, že místo pohřbu bylo třikrát změněno. Nejdříve se uvažovalo o pozemku jemenské komunity na hřbitově na Olivetské hoře, kde ale správa žádala 15 000 eur (423 000 Kč) za hrob. Šlo však o zastrčená místa na okraji. Meši-Zahav si proto vyžádal schůzku s úřadem premiéra Benjamina Netanjahua a řekl jeho zaměstnancům: "Budete se stydět, tam není možné přivést hosty ze zahraničí." Pak se uvažovalo o pohřbu na hřbitově Har Hamenuhot, kde vlastní několik míst Eva Zarfatiová, jež chtěla čtyři místa darovat. Objevily se ale právní problémy, takže i tato nabídka padla. Nakonec se nabídla pohřební služba komunity sefardských Židů, že oběti pohřbí zdarma na Olivetské hoře. Vláda to údajně z bezpečnostních důvodů zamítla a nakonec zvolila hřbitov Har Hamenuhot. Avšak s cenou 50 000 šekelů za osobu (304 000 Kč). Sefardská komunita o ceně jednala s židovskou pohřebí službou ve Francii a dohodly se, že náklady zaplatí francouzská židovská obec, ne rodiny. Meši-Zahav prohlásil, že "považuje za ostudné, že se za pohřby označené za státní požaduje platba". Avraham Gilo ze sefardského pohřebního ústavu řekl, že běžná cena pro cizince se pohybuje kolem 90 000 šekelů a že v tomto případě se požaduje polovina. Také zástupce jemenské komunity tvrdí, že sice žádali za pohřbení na Olivetské hoře peníze, ale nikoli 15 000 eur. Na hřbitovech v Izraeli zbývá jen velmi málo míst a většina občanů nyní musí své blízké ukládat do několikapatrových hřbitovů vystavěných z betonu. Za zbývající venkovní pohřební místa se požadují horentní ceny. |
