Cílem debat je mít před klíčovým pondělním jednáním ministrů financí zemí platících eurem připravenou „mapu helénského světa“, poznamenal v pátek před novináři dobře informovaný evropský činitel.
Nesnadná vyjednávání
V pondělí by tak podle něj mělo být jasné, kde jsou rozdíly v představách obou stran, aby bylo o věci skutečně možné začít jednat. Řeky i eurozónu tlačí čas, bez dohody o prodloužení totiž současný záchranný program skončí na konci února. Mimořádné jednání Euroskupiny, tedy ministrů zemí používajících společnou měnu, skončilo ve středu v noci krachem, když řecký zástupce Janis Varufakis po konzultacích s Aténami nakonec odmítl potvrdit už dohodnuté prohlášení.
Téma měl poté krátce na stole také čtvrteční summit prezidentů a premiérů Evropské unie. Levicový řecký premiér Tsipras, kterého k moci vynesla nechuť řeckých voličů k úsporám spojeným se záchranným programem, se na jednu stranu nechal v Bruselu několikrát slyšet, že „trojka“ věřitelů - tedy trojice Evropská komise, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB) - přestává pro Řecko existovat.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zároveň se ale s šéfem Euroskupiny, nizozemským ministrem financí Jeroenem Dijsselbloemem, dohodl na nyní zahájených expertních jednání. Na nich jsou ovšem partnery řecké vlády odborníci právě z oněch tří institucí, nebo jak to v pátek pojmenoval unijní představitel: z „formace, původně známé jako T“. Pokud se týče pojmenování, má podle něj EU „docela pružný“ přístup. EU si prý uvědomuje, že údajný tlak „trojky“ na Atény má v Řecku silnou politickou symboliku. Samotné kontakty s řeckými institucemi jsou ale podle něj nadále konstruktivní, pracovní a příjemné.
Podle tohoto unijního představitele, ale i podle Dijsselbloemových vyjádření, proto nebudou mít experti podle všeho větší problém zmapovat, kde se představy řešení ze strany „toho, co se dříve nazývalo trojkou“ a řecké vlády liší a kde panuje shoda. Řecký ministr financí Janis Varufakis nedávno poznamenal, že Řecko je ochotné zachovat zhruba 70 procent reforem vyžadovaných končícím záchranným programem. Na to v noci na pátek předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker reagoval poznámkou, že by bylo tedy dobré vědět, kterých 70 procent má přesně Varufakis na mysli a jak hodlá řešit vyšší rozpočtové náklady vzniklé koncem těch ostatních.
Reformy si vymohla právě trojka věřitelů výměnou za úvěry ve dvou záchranných programech v celkové výši přes 240 miliard eur, které od roku 2010 pomáhaly udržet zemi finančně nad vodou.
Dijsselbloem ale podle nizozemských médií před pondělním jednáním příliš neskrýval svůj pesimismus. „Můžete utratit jen to, co máte. Řekové chtějí hodně, ale mají na to málo peněz. To je jejich problém,“ řekl podle tamní agentury ANP.
