„Zahraniční vlády a jejich tajné služby se pokoušejí oslabovat stát a jihoafrickou suverenitu. Pokračující nedostatek bezpečnostních standardů (...) tento risk zvyšuje,“ píše se v jednom z tajných dokumentů, které v rámci aféry Spy Cables odhalila televize al-Džazíra a deník The Guardian. I proto se o zemi s druhou největší ekonomikou Afriky jeden z agentů vyjádřil jako o „eldorádu špionů“.
Desítky aktivních špionů
Jen v metropoli Jihoafrické republiky Pretorii aktivně působilo 78 špionů, k jejichž jménům, adresám a telefonním číslům se novináři v rámci odhalených tajných materiálů dostali. Dalších 65 agentů pracujících v utajení údajně odhalili sami Jihoafričané. Mezi zeměmi, které na jih černého kontinentu posílaly své špiony, byly Spojené státy, Indie, Írán, Británie nebo třeba Senegal.
Zvýšený zájem tajných služeb o JAR souvisí podle listu The Guardian s tím, jak sílí mezinárodní boj o africké surovinové zdroje a že země představuje regionální mocnost a významné komunikační centrum. V Africe zároveň dramaticky roste ekonomická role Číny a Západ se vojensky angažuje hned na několika místech kontinentu.
"@AsaWinstanley: My @middleeastmnt column from Friday: South Africa must expel all Israeli spies http://t.co/dRjlbuWDl3 #SpyCables" We agree
— iqbal jassat (@ijassat) 3. Březen 2015Tajné služby jiných zemí mohou zároveň využívat fakt, že jihoafrická Národní zpravodajská agentura (NIA) je politicky roztříštěná a propustná pro cizí tajné služby. „Každý z nich (agentů) pracuje i pro někoho jiného,“ řekl novinářům nejmenovaný zdroj z tajných služeb, který působil právě v JAR. Příkladem může být bývalý šéf zdejších tajných služeb Mo Shaik, blízký spojenec prezidenta Jacoba Zumy. Shaik sloužil podle dokumentů zveřejněných v roce 2008 v rámci aféry WikiLeaks jako klíčový zdroj informací pro USA ze Zumova tábora.
Útočiště i cíl špionáže
Pro mnohé tajné služby tak Jihoafrická republika představuje nejen bezpečné útočiště, ale i cíl špionáže. Jedním z citovaných případů je špehování vývoje jihoafrického jaderného programu, které tajné dokumenty připisují zejména Američanům a Francouzům. Africká země v 80. letech vyrobila několik jaderných zbraní, později ale podepsala smlouvu o jejich nešíření a zničila je.
V roce 2007 čtyři muži pronikli do jaderného výzkumného centra Pelindaba, kde režim apartheidu vyvíjel v 70. letech jaderné zbraně. Jihoafričtí zpravodajci se domnívají, že neznámí ozbrojenci prováděli špionáž.
Pikantní je, že jihoafrické tajné služby údajně špehovaly i svoji vlastní vládu. Podle jednoho ze zveřejněných dokumentů se snažily zjistit detaily chystané spolupráce s Ruskem na programu satelitního sledování v hodnotě 100 milionů dolarů. Satelitní systém zvaný Projekt Kondor, který vyneslo Rusko na oběžnou dráhu loni v prosinci, umožňuje satelitní sledování celého kontinentu.
Jihoafrickou účast na projektu v minulosti kritizovala opozice, které se nezdála příliš vysoká cena ani tajnosti, které s ním vláda dělala. Zpochybňovala ale i smysl celého sledovacího programu – ten prý může zemi pomoci jen při pozorování mírových operací v jiných zemích kontinentu nebo při boji s pytláky.
All #SpyCables 2/23-26 http://t.co/BMbaIRqFYx
https://t.co/vy4Pw7JYG0
https://t.co/HMA4B0wNnX
https://t.co/NqKLPitVTC pic.twitter.com/yNYyD4BEsf
— LeakSource (@LeakSourceInfo) 27. Únor 2015Ukončit západní monopol na prodej zbraní
Agenti se podle tajných dokumentů domnívali, že se jihoafrická vláda snaží účastí na projektu o upevnění vazeb s Ruskem, s jehož dalším satelitním systémem by se měl Projekt Kondor spojit. Spolupráce obou zemí by prý také mohla vést k ukončení dominance USA a Francie v prodávání zbraní do afrických zemí.
Aféra Spy Cables podle opoziční Demokratické aliance (DA) výrazně poškozuje jihoafrické tajné služby. Opozice proto vyzvala vládu k vytvoření parlamentní komise, která by měla prozkoumat případné chyby jihoafrických zpravodajců. „Mohlo by to poškodit vztahy mezi SSA (statní bezpečnostní agentura) a ostatními zahraničními tajnými službami, kterých se únik také týkal. Pravděpodobně se sníží důvěryhodnost SSA,“ prohlásil David Maynier, bezpečnostní expert Demokratické aliance.
Opozice se také obává, že únik tajných dokumentů by mohl vést ke schválení příliš přísné verze připravovaného zákona o tajných informacích, který by mohl trestat úniky až 25letým vězením, a ohrozit tak práci novinářů i whistleblowery.
