Armádní mluvčí Andrij Lysenko ale zároveň podle agentury Reuters připustil, že „intenzita pokračujících provokativních útoků povstalců na pozice vládních sil v noci významně zeslábla“.
Separatisté o nových incidentech neinformovali; v sobotu i v neděli však obvinili Kyjev, že protahuje odsun svých těžkých zbraní od frontové linie, zatímco povstalci prý tento závazek již splnili.
Ukrajinská válka v osudech žen: bojovnice, zoufalé matky i špionky |
Představitelé Evropské unie v sobotu oznámili, že mají zprávy o stahování těžkých zbraní z obou stran fronty. Přitom ale upozornili, že tento odsun ještě není úplný. EU i Moskva nicméně nad posledním vývojem ukrajinské krize dávají najevo opatrný optimismus.
Odsun těžkých zbraní je po nastolení příměří dalším krokem v rámci urovnání ukrajinské krize, na kterém se minulý měsíc v Minsku domluvil Kyjev se separatisty za přítomnosti prezidentů Ruska a Francie a německé kancléřky. Následovat by mimo jiné měly volby v oblastech, který nyní mají povstalci pod kontrolou.
  |
Představitel povstalecké Luhanské lidové republiky Vladislav Dějněgo podle nedělní zprávy agentury RIA Novosti kritizoval Kyjev, že se vyhýbá realizaci minského ujednání pokud jde o volby. Reagoval tak na prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí, podle něhož Kyjev není připraven vyjednávat s povstaleckými „polními veliteli“, ale jen s těmi, koho si občané vyberou v zákonných volbách.
Vůdci samozvaných povstaleckých republik: Igor Plotnickij (Luhansk) a Alexandr Zacharčenko (Doněck; vpravo).
Dějněgo však v rozhovoru s RIA Novosti zdůraznil, že minské ujednání předpokládá politický dialog o přípravě voleb, tedy před jejich konáním. Dějněgo zároveň zdůraznil, že Luhanskou i sousední Doněckou lidovou republiku při tomto vyjednávání budou zastupovat lidé, kteří „nemají žádný vztah k polním velitelům a kteří jsou ukrajinskými občany“.
