Seznam velebících slov na adresu zesnulého zakladatele Singapuru by mohl pokračovat do nekonečna. Právem. Lee Kuan Yew, který zemřel v 91 letech, bude navždy vzpomínán jako státník, jenž proměnil zaostalý rybářský přístav ve světové finanční centrum. Za třicet let jeho vlády se městský stát změnil v asijského tygra s vyšším hrubým domácím produktem než Velká Británie, jeho někdejší kolonizátor.
Singapur býval britskou koloniální obchodní stanicí plnou komárů. Bez přírodních zdrojů, bez jednotící kultury. Dnes patří miniaturní městský stát v jihovýchodní Asii (rozlohou o něco málo větší než Praha) mezi přední finanční centra i nejoblíbenější místa k životu na světě.
Vítězný úsměv. Leeova strana v roce 1959 vyhrála volby.
V srpnu Singapur oslaví padesáté výročí, ale jeho otec Lee Kuan Yew u toho nebude. Architekt „rovníkového zázraku“ v jednadevadesáti letech zemřel, v pondělí singapurského času. Obyvatele parlamentní republiky na jižní výspě Malajského poloostrova teď čeká sedmidenní smutek. Ztráty ikonického státníka ovšem zalitoval takřka celý svět.
Magnet pro úspěch
Lee totiž v premiérském úřadu Singapuru dokázal víc, než bylo možné si představit. Jen pro ilustraci: v roce 1965, kdy se země odtrhla od Malajsie, dosahoval hrubý domácí produkt Singapuru 516 dolarů na hlavu. Dnes je to 55 tisíc.
Když Lee v devadesátých letech skončil coby ministerský předseda (v politice však zůstal až do roku 2011), patřily singapurské loděnice k nejrušnějším na světě. Ulice k nejčistším, daně k nejnižším a školy, zdravotní péče i veřejné služby k nejlepším na světě. Ze Singapuru se stal magnet pro schopné zahraniční pracovníky a nejúspěšnější bývalá britská kolonie.
Otec moderního Singapuru hledal příklady vhodné následování od Šrí Lanky po Jamajku, aby se nakonec zhlédl v nizozemském modelu městského plánování a zúrodňování půdy. Inspiroval se i managementem nizozemského ropného gigantu Shell, a tak se dnes Singapuru napůl žertem přezdívá nejlépe fungující firma.
Vystudovaný právník Lee (titul má z Cambridge) vrchovatě využil asijského přístupu, tkvícího ve vypůjčování si myšlenek a jejich následném vylepšování (například po vzoru Izraele za vedl povinnou branou povinnost). Zároveň ale dohlížel i na inovace, které se dnes vyváží ze Singapuru do světa.
Alternativa demokracie, jež inspirovala
Zkrátka výčet velkých úspěchů malého městského státu je dlouhý. Singapurský zázrak však nebyl zadarmo. A jeho oslavovaný zakladatel bez poskvrny. Heslo „zákon a pořádek“ si Lee upravil na „nejprve pořádek, pak zákon“. Nesnesl odpor a nezdráhal se zastrašovat oponenty. Akademiky, novináře, právníky, politiky.
Zatýkání podle seznamů. Čekají nás temné časy, říká bojovník za svobodu Hongkongu |
Končili bankrotem, za mřížemi nebo obojím. A tak zatímco světová média většinou rozebírala jiná Leeova autoritářská nařízení, jako třeba zákaz prodeje žvýkaček nebo graffiti, Lee v klidu odklízel své rivaly.
Není divu, že muž, který západním demokratickým hodnotám neholdoval (neboť prý pro asijskou společnost nejsou vhodné), inspiroval Čínu. Ne náhodou se někdejší vůdce Teng Siao-pching v sedmdesátých letech po návštěvě Singapuru pustil do budování první speciální ekonomické zóny Šen-čen, první vlaštovky ekonomické modernizace Číny.„Netvrdím, že vše, co jsem udělal, bylo správné. Ale všechno, co jsem činil, jsem dělal s dobrým úmyslem. Nevyhnul jsem se ani některým zlým věcem, jako například zavírání lidí bez soudu,“ připustil Lee pět let před smrtí v rozhovoru pro americký list The New York Times.
S královnou. Expremiér Lee na setkání s Alžbětou II. v roce 2006.
Dnes Singapur (pod vedením Leeova syna, premiéra Lee Hsien Loonga) pomáhá v Číně budovat celou řadu průmyslových středisek.
A inspirací je i pro druhou nejlidnatější zemi Asie. Indický premiér Naréndra Módí, jenž by rád hospodářský zázrak i u sebe doma, se singapurskými experty pracuje na ambiciózním projektu takzvaných „chytrých měst“.
Charismatický vůdce, jenž tvrdil, že Singapuru se bez tvrdosti vládnout nedá, se svými plusy i minusy platí za vzor úspěšné asijské alternativy k liberální demokracii.
„Často jsem obviňován z narušování soukromých životů občanů. Ovšem kdybych tak nečinil, nebyli bychom tam, kde jsme dnes,“ hájil se před lety Lee v singapurském deníku The Straits Times.
