Přesně před rokem byl zvolen Andrej Kiska čtvrtým prezidentem Slovenské republiky od vyhlášení její samostatnosti 1. ledna 1993. Úspěšný podnikatel šel svého času do voleb jako „občanský kandidát“, bez podpory etablovaných politických stran. Jeho vítězství nad populárním levicovým premiérem Robertem Ficem ve druhém kole bylo nakonec výraznější, než předpovídala většina agentur pro výzkum veřejného mínění.
ROZHOVOR LN S A. KISKOU: |
Slováci si tak vůbec poprvé zvolili do čela státu někoho, kdo předtím neměl žádnou zkušenost s aktivní politikou.
Poražený Fico ovšem pole nevyklidil. Neúspěch přiznal a dál zůstal v čele vlády. Kdo ovšem očekával, že oba někdejší soupeři z prezidentských voleb – tu ostřílený premiér, tam politický nováček na pozici prezidenta – zkříží každou chvíli kordy, musí být z uplynulých měsíců zklamaný. Ač disponoval Kiska jako přímo zvolený prezident silným mandátem, nepouštěl se s šéfem vlády bezhlavě do konfliktů.
Konflikty s premiérem, ale ne za každou cenu
A pokud už náhodou ke střetu došlo, byla jeho argumentace věcná. Například ve chvíli, když dva týdny po své inauguraci odmítl v červenci 2014 většinu kandidátů na ústavní soudce, které mu předložil parlament s převahou Ficovy strany. Prezident své rozhodnutí odůvodnil tím, že pět z celkového počtu šesti navržených kandidátů nemá dostatečnou odbornou způsobilost pro vykonávání pozice ústavního soudce.
Andrej Kiska (vlevo) a Robert Fico v předvolební televizní debatě.
„Splnila se očekávaní, že Kiska bude aktivnějším a otevřenějším prezidentem, včetně toho, že se hodlá zastávat lidí, kteří mají pocit, že se jim stala nějaká nespravedlnost,“ ohodnotil pro LN sociolog Martin Slosiarik z agentury Focus rok, který uplynul od Kiskova zvolení do čela státu.
Jedním z témat, k němuž se prezident v minulých měsících opakovaně vyjadřoval, byla situace ve zdravotnictví. Již na podzim loňského roku Kiska kritizoval nekalé praktiky, především pak neprůhledné nákupy techniky.
Nedávno se také sešel s ministrem zdravotnictví Viliamem Čislákem, aby s ním hovořil o řešení problémů ve zdravotnictví, k nimž nejnověji patří i znovu hrozící hromadné výpovědi zdravotnického personálu, jež jsou například na spadnutí ve Fakultní nemocnici v Žilině.
Nový kurz zahraniční politiky
Daleko zřetelnější je nový kurz, který razí nájemce Bratislavského hradu, sídla slovenského prezidenta, v zahraniční politice. I zde přitom naráží na odlišné preference současného premiéra, který rád pošilhává východním směrem. Ukázalo se to již v otázce sankcí Evropské unie vůči Rusku, které byly vyhlášeny po anexi Krymu, a i později ve vztahu ke konfliktu na východní Ukrajině. Fico na rozdíl od Kisky smysl protiruských sankcí zpochybňoval a později opakovaně volal po jejich zmírnění.
Andrej Kiska v Praze. Na jeho první zahraniční cestě uvítal slovenského prezidenta jeho český protějšek Miloš Zeman.
Slovenský prezident zase například letos v únoru navštívil Majdan v Kyjevě a zúčastnil se oslav výročí revoluce. Nedávno se oba politici nad zahraniční politikou střetli znovu, a to u otázky, zda se mají slovenští představitelé 9. května zúčastnit oslav konce druhé světové války v Moskvě. Kiska prohlásil, že do Moskvy nepojede. V nedávno vysílaném bilančním rozhovoru pro veřejnoprávní slovenskou televizi RTVS prezident řekl, že úctu si zaslouží vojáci, kteří padli na Slovensku. Zároveň připomněl, že při vojenské přehlídce v Moskvě bude pochodovat armáda, která se zúčastnila anexe Krymu. Už dříve prezident Kiska usoudil, že bez podpory Moskvy by konflikt na Ukrajině nikdy nezačal.
Fico naopak v řadě rozhovorů uvedl, že nebude „ignorovat konec války, jak to udělal pan prezident“. I když ruské agentury v minulých dnech již oznámily, že Fico do Moskvy poletí, samotný premiér to zatím ještě definitivně nepotvrdil.
Fico sílu neztratil
Přestože je prezident Kiska se svými názory většinou blíž současné pravicové opozici, daří se mu zatím zachovat si nadstranickost. „Mezi jeho voliči jsou zcela určitě i ti, kteří předtím do parlamentu volili Ficův Směr,“ říká pro LN sociolog Slosiarik.
Vulgární video rappera Ega o podezřelé zakázce škodí Ficově straně |
Zároveň ale upozorňuje, že protificovská většina, která vynesla Kisku do prezidentského úřadu, nemusí hrát při budoucích parlamentních volbách žádnou roli.
Podpora pro Fica je dle Slosiarika stabilní okolo 25 procent, ale jak ukázaly prezidentské volby, dosáhl i on, pokud jde o podporu voličů, svého stropu.
Při parlamentních volbách, které se budou konat nejpozději na jaře příštího roku, tak může stávajícímu premiérovi hrát do karet jednak nižší účast, která mu může dle Slosiarika vynést až 40 procent hlasů, zároveň ale i pokračující rozdrobenost pravice. Pokud by se některé z opozičních stran nedostaly do parlamentu, není vyloučeno ani opakování Ficovy jednobarevné vlády.
