Ústavní soud v Prištině ve středu rozhodl, že zásahy do ústavy, které budou v souvislosti s vytvořením podmínek pro vznik zvláštního soudu nutné, nijak neomezí základní lidská práva a svobody. Soud by měl fungovat paralelně s justičním systémem Kosova a podle dosavadních plánů by byl spíše mezinárodní institucí. Změny ústavy parlamentu navrhla v březnu vláda premiéra Isy Mustafy.
Parlament musí změny ústavy přijmout dvoutřetinovou většinou. V současné situaci by je tak museli podpořit i zástupci vládní srbské kandidátky Srpska lista, jejíž poslanci však v současnosti práci v parlamentu bojkotují.
Nacionalisté jsou proti
Proti vzniku soudu se staví především nacionalistická opozice. Nejsilněji zní hlas hnutí Vetëvendosje! (VV!), které se kriticky staví i proti činnosti dalších mezinárodních institucí v zemi jako je například policejní a justiční mise Evropské unie EULEX. Soud bude podle nacionalistů trestat národní hrdiny, kteří zemi vybojovali nezávislost.
„EULEX GO HOME“ - výmluvný nápis na zdi budovy v srbské části Kosovské Mitrovice.
Graffiti na zdi jednoho z mitrovických domů naznačuje, že místní nejsou s působením policie příliš spokojeni. Autor posílá do patřičných míst jak kosovské policisty (KPS a ROSU), tak mezinárodní jednotky KFOR a EULEX.
Zvláštní soud by se mohl stát také jedním z témat protivládní demonstrace ohlášené na tuto sobotu. Místopředseda kosovského parlamentu za VV! Glauk Konjufca už oznámil, že jeho strana bude požadovat, aby byl předseda ústavního soudu Enver Hasani zbaven funkce.
REPORTÁŽ Z KOSOVSKÉ MITROVICE |
Kdy přesně parlament bude o ústavních změnách hlasovat a kdy by mohl soud vzniknout, není zatím jasné. Členové UÇK by se před ním ale mohli zodpovídat hlavně za údajné zločiny proti Srbům, Romům a kosovským Albáncům, kteří údajně spolupracovali se srbských režimem. Mezi tyto zločiny patřily vraždy, únosy, nezákonné věznění a znásilňování.
Zločiny na obou stranách
UÇK vedla ve druhé polovině devadesátých let ozbrojený boj za odtržení oblasti Kosova od Srbska. Rozsáhlá operace Srbska proti vzbouřencům byla provázena četnými zločiny spáchanými i na civilním obyvatelstvu a vyústila v exodus statisíců Albánců. Bělehrad ozbrojené síly nakonec ze své provincie stáhl po náletech NATO. Srbská strana ale z řady zločinů obviňuje i vzbouřence a jejich velitele, kteří dnes v Kosovu zastávají vysoké funkce.
V minulosti už bylo několik soudních řízení s povstalci zastaveno nebo skončilo osvobozujícím verdiktem kvůli nedostatku důkazů. Média v souvislosti s tím poukazovala na zastrašování i úmrtí svědků.
