Lidovky.cz

Jerevan připomíná památku zavražděných Arménů. Dorazil i Putin

Svět

  10:59
JEREVAN - Arménie si v pátek připomíná 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši. Mezi hosty pietní akce v Jerevanu jsou i prezidenti Ruska a Francie Vladimir Putin a François Hollande. „Nic nebude zapomenuto,“ prohlásil arménský prezident Serž Sargsjan u památníku obětem.

Ruský prezident Vladimír Putin na pietní ceremonii v Jerevanu. foto: Reuters

V arménské metropoli jsou zastoupeni představitelé šesti desítek zemí světa, a takové množství si podle agentury TASS vynutilo i změny v obvyklém průběhu oslav u památníku obětí genocidy na pahorku Cicernakaberd (v překladu Vlaštovčí pevnost), strohém obelisku, vztyčeném ještě za sovětských dob v roce 1967.

„Zástupci států či mezinárodních organizací přistupují k prezidentovi Seržovi Sargsjanovi a jeho choti a vyjadřují soustrast. Pak přichází dítě s vlaječkou daného státu či organizace, předá žlutou růži a za ruku odvádí hosta k památníku, kde je věnec, ke kterému připevní růži,“ vylíčil TASS.

Po položení květů následovala minuta ticha a arménský prezident poděkoval světovým vůdcům za účast. Pietní slavnosti v hlavním městě mají dnes večer skončit pochodňovým průvodem. Českou republiku zastupuje místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

Půldruhého milionu mrtvých, které si podle arménských odhadů vyžádaly masakry v letech 1915-23, ve čtvrtek svatořečila hlava arménské apoštolské církve.

Mezi 22 státy, které pro krveprolití používají mezinárodně sporné označení genocida neboli systematické ničení národnostní skupiny, Spojené státy stejně jako Česká republika nejsou. Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek označil vyvražďování Arménů za „strašlivé krveprolití“, ale výrazu genocida se opět vyhnul.

Turecko připouští tehdejší masakry, ale odmítá výraz genocida a argumentuje, že v Anatolii se odehrávala občanská válka, jejíž následky znásobil hladomor. Oběťmi se podle turecké verze stalo 300 až 500 tisíc Arménů a stejný počet Turků.

Média předpokládají, že Putin a Hollande by spolu mohli v Jerevanu jednat o osudu vrtulníkových lodí třídy Mistral, které si Rusko ve Francii objednalo, ale které Paříž odmítla předat vzhledem k ruské roli v ukrajinském konfliktu, nejhorší krizi ve vztazích mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Ve hře je údajně 1,5 miliardy eur (asi 41 miliard korun), které by podle tisku měla Paříž vyplatit Rusům v případě zrušení kontraktu.

Zobrazit celou fotogalerii

Prohlédněte si pohodlně všechny fotografie

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.