Podle indonéských médií byla nečekaně ušetřena odsouzená Filipínka poté, co se jakartským úřadům vzdala žena, která ji pro pašování drog naverbovala. Skupinu zatkla policie na indonéském ostrově Bali v dubnu 2005. Odsouzeni byli o rok později.
Popravu svého občana odsoudila také Brazílie, která ji považuje za vážné narušení vztahů mezi zeměmi.
Popravčí četa ve válce proti drogám
Indonéský vrchní státní žalobce Muhammad Prasetyo oficiálně potvrdil, že země popravila osm odsouzených pašeráků drog. Na tiskové konferenci uvedl, že každého odsouzeného zastřelila 13členná popravčí četa. Rozhodnutí vykonat popravu před novináři hájil tím, že jde o součást „války“ proti drogám.
„Vedeme válku proti děsivým zločinům spojeným s drogami, které ohrožují přežití naší země,“ řekl Prasetyo. „Musím říct, že poprava není příjemný úkol, ale musíme ho plnit, abychom národ zachránili před nebezpečím drog. Země, odkud pocházeli popravení, nejsou našimi nepřáteli,“ zdůraznil. „Bojujeme jen proti zločinům spojeným s drogami.“
Abbott podle agentury Reuters novinářům řekl, že Austrálie respektuje svrchovanost Indonésie, ale odsuzuje to, co se stalo. Podle něj popravy byly kruté a zbytečné. Odvolání velvyslance je krok, který Austrálie používá velmi zřídka a nikdy dříve ho neučinila kvůli popravě vězně. Abbott však současně varoval před obchodním nebo turistickým bojkotem Indonésie. Na Twitteru se již objevil hashtag #boycottIndonesia.
Aktivistka drží svíčky nad snímky devíti cizinců, které indonésské úřady poslaly na smrt.
Odsouzený trpěl schizofrenií
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová v prohlášení uvedla, že poprava druhého občana Brazílie v Indonésii v letošním roce je vážnou událostí pro vztahy mezi oběma zeměmi. Brazílie žádala o zastavení popravy z humanitárních důvodů, protože odsouzený Brazilec trpěl schizofrenií, uvedla agentura AP. Brazilské ministerstvo zahraničí informovalo, že posoudí vztahy s Indonésii než rozhodne, jakou akci podnikne. Zatím nemá v plánu nahradit svého velvyslance v Indonésii, kterého země odvolala již po první popravě.
Austrálie má rozsáhlé obchodní a politické vztahy se svým velkým sousedem. Brazílie má zase s Indonésii, která je největší ekonomikou jihovýchodní Asie, obchodní přebytek pět miliard USD (125 miliard Kč). Brazílii hrozí, že kvůli sporu o popravy přijde o velkou vojenskou vývozní dohodu s Indonésií.
PŘÍSNÁ LEGISLATIVAIndonésie má výjimečně přísné protidrogové zákony a popravy pašeráků drog tam jsou časté. Na výkon trestu smrti v současnosti v zemi čeká 138 lidí, asi třetina jsou cizinci. Letos v lednu bylo v Indonésii popraveno za obchodování s drogami šest lidí, z nichž pět bylo cizinců. Tyto popravy vyvolaly po celém světě ostrou kritiku ze strany vlád a ochránců lidských práv. V celách smrti v dalších asijských zemích, které stejně jako Indonésie udělují trest smrti za pašování drog, sedí odsouzení cizinci. Ale jen zřídka je úřady skutečně nechají popravit, napsala agentura AFP. Přinášíme přehled dalších asijských států a území, kde za přečiny spojené s drogami hrozí trest smrti: - AFGHÁNISTÁN Největší světový producent drog na bázi opia tresty smrti za drogy vynáší, ale jen zřídka vykonává. Ve válkou zničené zemi je prosazování práva velmi slabé.
- BANGLADÉŠ Bangladéš nezveřejňuje údaje o počtu lidí, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ani o počtu provedených poprav. Předpokládá se ale, že v celách smrti jsou stovky lidí, a to nejen za pašování drog. Je mezi nimi nejméně pět opozičních představitelů odsouzených za spáchání zločinů proti lidskosti během války země za nezávislost v roce 1971.
- BRUNEJ Brunej má stanovený trest smrti za pašování drog, ale popravu za jakýkoli zločin už nevykonala víc než posledních deset let. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International v podstatě platí neoficiální moratorium na popravy.
- ČÍNA Čína popravuje nejvíc lidí na světě, byť tyto údaje udržuje v tajnosti. Trest smrti je udělován mimo jiné i za pašování drog, a popravy se vykonávají zastřelením, anebo smrtící injekcí.
- INDIE Ke konci roku 2014 bylo v celách smrti asi 278 lidí. V letech 2012 a 2013 Indie vykonala dvě popravy oběšením, čímž přerušila osm let trvající neoficiální moratorium.
- INDONÉSIE V místních celách smrti je asi 140 odsouzených, z toho 60 za drogové zločiny. Víc než dvě desítky čekatelů na popravu za pašování drog jsou cizinci.
- MALAJSIE V celách smrti je víc než 900 odsouzených. Vláda informace o popravách oficiálně nezveřejňuje, předpokládá se ale, že jsou prováděny jen zřídka. Podle Amnesty International představují tresty smrti za drogy více než 70 procent všech vynesených nejvyšších trestů.
- PÁKISTÁN Pákistán ukončil šestileté moratorium na trest smrti v prosinci 2014 v rámci zákroku proti ozbrojencům po masakru spáchaném Talibanem ve škole, kde přišlo o život 150 lidí, většinou dětí. Od té doby šlo na popraviště téměř 100 odsouzených. Původně se jednalo jen o ty, kdo byli odsouzeni za trestné činy spojené s terorismem, ale od té doby se škála rozšířila na všechny tresty smrti. I během moratoria dál soudy trest smrti vynášely, takže podle Amnesty International je nyní v pákistánských celách smrti zhruba 8000 odsouzených. Nejvyšší trest se v zemi uděluje za vraždu, terorismus, pašování drog, vlastizradu a některé druhy rouhačství.
- SINGAPUR Po moratoriu na vykonávání poprav v letech 2012 a 2013 byli v roce 2014 popraveni dva lidé odsouzení za pašování drog. V celách smrti tohoto městského státu je v současnosti 23 lidí.
- SRÍ LANKA Srílanské soudy vynášejí tresty smrti za vraždy, znásilnění či pašování drog. Země ale nevykonala žádnou popravu od roku 1976. V celách smrti je 300 odsouzených, kteří vyčerpali všechny možnosti odvolání. Srílanské úřady čas od času hrozí přerušením neoficiálního moratoria a obnovením poprav, které se v zemi vykonávaly oběšením.
- THAJSKO Thajsko nadále vynáší trest smrti za velké drogové zločiny, stejně jako například za vlastizradu, terorismus či vraždu. K letošnímu lednu bylo v celách smrti 649 odsouzených, valná většina za pašování drog. Naposledy se poprava konala v roce 2009, kdy byli dva muži odsouzení za pašování drog popraveni smrtící injekcí.
- TCHAJ-WAN Podle tchajwanského zákona mohou dostat zločinci odsouzení za pašování drog trest smrti. Ovšem v praxi prakticky všechny tresty smrti vynesené od roku 2003 byly za vraždu. V současnosti je v celách smrti 48 lidí, nikdo ale za trestný čin spojený s drogami. Poslední poprava za pašování drog se uskutečnila v roce 2002; jednalo se o muže dopadeného s 295 kilogramy heroinu.
- VIETNAM Ve Vietnamu je každý rok odsouzeno k trestu smrti asi 70 nebo 80 vězňů; většinou za pašování drog a vraždy. Země nezveřejňuje oficiální statistiky počtu lidí odsouzených k trestu smrti či popravených; podle dostupných informací je v celách smrti víc než 700 odsouzených. V roce 2014 bylo popraveno zhruba 50 lidí.
|
